Problematika dětských hřišť v Olomouci

Monika Prucková

Bakalářská práce

2009

ABSTRAKT

Tématem této bakalářské práce je Problematika dětských hřišť v Olomouci. Práce je

rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením

základních pojmů jako je veřejná správa, státní správa a samospráva. Dále je zde

představen Magistrát města Olomouce. Praktická část obsahuje úvod do problematiky

dětských hřišť. Velká část je věnována dotazníkovému šetření potřebnosti dětských hřišť,

jejich vyhovujícímu počtu a vybavenosti pro veřejnost a nákladnosti na pořízení herních

prvků, jejich údržbu a opravu v rámci rozpočtu města Olomouce. Závěr práce se zabývá

vyhodnocováním analýzy potřebnosti dětských hřišť a interpretací zjištěných výsledků.

Klíčová slova: Dětská hřiště, herní prvky, veřejná správa, obec, statutární město, magistrát,

dotazník, analýza, normy.

ABSTRACT

The theme of this bachelor thesis is Questions of children’s playground in Olomouc. This

work has two parts - the theoretical part and the practical part. In the theoretical part is

staking out of fundamental terms, for example: public administration, state administration

and autonomy. The municipal authorities are in this part introducing. The practical part

includes introduction to questions of children’s playground. Questionnaire‘s survey of

necessity of children’s playground, theirs number of satisfactory and facilities for the

general. In the end of the theses are interpretation analysis questions of children’s

playground and explication of ascertained outcome.

Keywords: children’s playground, game components, public administration, municipality,

municipal authorities, questionnaire, analysis, standard specifications.

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí práce Ing. Jitce Štěpánkové za rady,

připomínky a podněty, které mi poskytla při vypracování bakalářské práce.

OBSAH

ÚVOD....................................................................................................................................8

I TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................................................9

1 OBECNÉ POJMOVÉ VYMEZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY ..................................10

1.1 POJMY STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA ...............................................................10

1.1.1 Státní správa .................................................................................................10

1.1.2 Samospráva ..................................................................................................11

1.2 VYMEZENÍ POJMŮ KRAJ A OBEC............................................................................11

1.2.1 Kraj...............................................................................................................11

1.2.2 Obec .............................................................................................................12

1.3 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST....................................................................................12

1.4 PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCE..............................................................................12

2 STATUTÁRNÍ MĚSTO..........................................................................................14

2.1 STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC............................................................................15

3 MAGISTRÁT MĚSTA OLOMOUCE...................................................................18

II ANALYTICKÁ ČÁST.............................................................................................21

4 ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ....................................................................22

4.1 ODDĚLENÍ PÉČE O ZELEŇ......................................................................................22

5 ODBOR KONCEPCE A ROZVOJE......................................................................24

5.1.1 Oddělení koncepce zeleně a rekreace...........................................................24

6 PROBLEMATIKA DĚTSKÝCH HŘIŠŤ..............................................................27

6.1 JAKÁ JE DEFINICE DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ A PÍSKOVIŠTĚ?.............................................27

6.1.1 Dětské hřiště.................................................................................................27

6.1.2 Pískoviště .....................................................................................................28

6.2 HERNÍ PRVKY V DĚTSKÝCH HŘIŠTÍCH...................................................................28

6.2.1 Skluzavka .....................................................................................................28

6.2.2 Houpačka......................................................................................................29

7 NORMY EN 1176 A EN 1177 .................................................................................30

7.1 PŘEDMĚT NORMY EN 1177 ..................................................................................31

7.1.1 Definice: .......................................................................................................31

7.1.2 Bezpečnostní požadavky..............................................................................31

7.1.3 Zkušební metody..........................................................................................32

7.1.4 Důležitá opatření vycházející z ČSN EN 1177: ...........................................33

7.2 PŘEDMĚT NORMY ČSN EN 1176 .........................................................................33

7.2.1 Důležité pokyny vycházející z normy ČSN EN 1176 ..................................33

7.2.2 Kontrola: ......................................................................................................34

7.2.3 Údržba: .........................................................................................................36

7.3 VYHLÁŠKA Č. 135/2004 SB..................................................................................38

8 ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ DĚTSKÝCH HŘIŠŤ .................................................41

9 POTŘEBNOST DĚTSKÝCH HŘIŠŤ NA ÚZEMÍ MĚSTA OLOMOUCE......42

9.1 NÁVRHY NA UMÍSTĚNÍ 12 DĚTSKÝCH HŘIŠŤ .........................................43

10 ŠETŘENÍ A ANALÝZA POTŘEBNOSTI DĚTSKÝCH HŘIŠŤ

VE MĚSTĚ OLOMOUCI .......................................................................................46

11 METODA VLASTNÍHO VÝZKUMU.................................................................47

12 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ............................................48

12.1 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU........................................................48

13 ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT.........................................52

13.1 ANALÝZA DOSTATEČNOSTI DĚTSKÝCH HŘIŠŤ V OKOLÍ BYDLIŠTĚ

RESPONDENTŮ ......................................................................................................52

13.2 ANALÝZA SPOKOJENOSTI SE STAVEM DĚTSKÝCH HŘIŠŤ V OKOLÍ BYDLIŠTĚ ..........57

13.3 ANALÝZA VÝSKYTU VANDALISMU NA MOBILIÁŘI A HERNÍCH PRVCÍCH ................62

13.4 ANALÝZA VHODNOSTI DOPLNĚNÍ DĚTSKÝCH HŘIŠŤ O DALŠÍ HERNÍ PRVKY...........67

13.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ ......................................................78

ZÁVĚR ...............................................................................................................................79

RESÜMEE..........................................................................................................................80

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................81

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK.....................................................84

SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................86

SEZNAM TABULEK........................................................................................................87

SEZNAM GRAFŮ.............................................................................................................89

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................91

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 8

ÚVOD

Moji dlouhodobou odbornou praxi jsem absolvovala na Magistrátu města Olomouce

na odboru životního prostředí, oddělení péče o zeleň.. Zde mi bylo také nabídnuto téma

bakalářské práce Problematika dětských hřišť ve městě Olomouci.

V rámci bakalářské práce jsem se seznámila se strukturou Magistrátu města Olomouce

a náplní práce odboru životního prostředí a odboru koncepce a rozvoje. V rámci praxe byla

navázána spolupráce s pracovníky Magistrátu města Olomouce, kteří zastupují samosprávu

i státní správu. Tyto poznatky jsem směřovala k zadanému tématu bakalářské práce.

Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení problematiky dětských hřišť, jejich

vyhovujícího počtu a vybavenosti pro veřejnost a nákladnosti na pořízení herních prvků,

jejich údržbu a opravu v rámci rozpočtu města Olomouce.

Hry na dětských hřištích a pískovištích probouzejí v dětech představivost. Děti se zde

mohou volně pohybovat, využívat všechny herní prvky k uspokojování svých nálad a

nápadů. Podle psychologů se děti při hře učí hledat sebe sama. Je proto důležité, aby ve

všech lokalitách města Olomouce byl nejen dostatečný počet dětských hřišť, na kterých by

se mohli děti seberealizovat, ale i postačující množství certifikovaných herních prvků, které

by byly umístěny v příjemném prostředí, beze stop jakéhokoli nesmyslného jednání

vandalů. Podle těchto skutečností jsem také zpracovávala dotazníkové šetření.

V teoretické části mé bakalářské práce je nejprve stručné vymezení pojmů jako jsou

veřejná správa, samospráva, kraj, obec a statutární město. Následně je krátce představeno

statutární město Olomouc. V praktické části podrobněji popisuji kompetence a pravomoci

odboru koncepce a rozvoje a odboru životního prostředí. Dále je zde definováno také

několik pojmů týkající se dětských hřišť a pískovišť. Důležitou součástí jsou i platné

normy a vyhlášky, podle kterých se zřizovatelé dětských hřišť musí řídit. Velký díl

praktické části je věnován samotné analýze potřebnosti dětských hřišť, kterou jsem

provedla formou dotazníkového šetření. Vedle informační kampaně a demografického

průzkumu v rámci projektu „Pískoviště na našem sídlišti“, který byl zpracován Centrem

pro komunitní práci střední Morava v letech 2004 – 2005, můj průzkum zhodnotil

potřebnost rozšíření a obnovy herních ploch v sídlištní a bytové zástavě na území města

Olomouce. V závěru práce následuje po zpracování a vyhodnocení dotazníků interpretace

získaných dat.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 9

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 10

1 OBECNÉ POJMOVÉ VYMEZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY

Veřejná správa označuje činnost, kterou vykonávají správní úřady a orgány územní

nebo zájmové samosprávy na základě zákonů. Veřejná správa slouží k označování

specificky pojaté správy veřejných záležitostí ve společnosti organizované ve stát, a to jako

projevu realizace výkonné moci ve státě na jedné straně a na straně druhé jako specifického

projevu postavení moci samosprávné. Veřejná správa je souhrnným pojmem, který

zahrnuje státní správu a samosprávu. [5, 6]

1.1 Pojmy státní správa a samospráva

1.1.1 Státní správa

Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem, přičemž v každé

společnosti zorganizované ve stát je státní správa nezastupitelnou součástí veřejné správy.

Je odvozována od samotné podstaty, postavení a poslání státu, od podstaty a způsobů

realizace státní moci. Svým charakterem je státní správa zvláštním druhem společenského

řízení, uskutečňovaného státem.

Státní správa představuje jednu z forem činnosti státu, a to formu, jejímž posláním

je realizace výkonné moci státu. Svou povahou je státní správa organizující a mocenskoochrannou

činností státu, která v sobě spojuje jednak prvky klasického řízení a dále prvky

regulace. Státní správa se realizuje ve vztazích, v nichž na jedné straně vystupují státní

orgány, které tuto činnost vykonávají, a na straně druhé objekty působení státní správy,

vůči nimž je tato správa vykonávána jako státně mocenská činnost.

Státní správa tak ve své činnosti zahrnuje pravomoc sloužící k výkonu obsahu zákonů

i když dochází k určité provázanosti na obsah obecně závazných předpisů samosprávy.

[5, 6]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 11

1.1.2 Samospráva

Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty

než státem. Jedná se o subjekty korporativního charakteru, označované jako veřejnoprávní

korporace.

Výhodou samosprávy je, že je blíže spravovanému subjektu než vnější a centrální řízení,

a proto by měla být při zabezpečování lokálních či zájmově vymezených záležitostí

efektivnější a levnější. [5, 6]

1.2 Vymezení pojmů kraj a obec

1.2.1 Kraj

Kraje jsou platnou právní úpravou vnímány jednak jako správní obvody a dále jako

tzv. vyšší územní samosprávné celky.

Podle zákona č. 129/2000 Sb. je kraj územním společenstvím občanů, které má právo

na samosprávu.

Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené

zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj

vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů

vyplývající.

Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje,

hejtman kraje a krajský úřad.

Kraj spravuje své záležitosti samostatně ("samostatná působnost"). Státní orgány mohou

do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem,

který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.

Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje

jako svou přenesenou působnost. Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj

je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. [9]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 12

1.2.2 Obec

Dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. je obec základním územním samosprávným

společenstvím občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích

svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce,

starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno

zastupitelstvem města. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady volení

z řad členů zastupitelstva obce. [8]

1.3 Samostatná působnost

U samostatné působnosti obec spravuje svoje záležitosti samostatně, přičemž je vázána

jen zákony a obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich

provedení.

Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejich občanů,

pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo nejde o výkon v přenesené působnosti

nebo záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon.

Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními

předpoklady a zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče

a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení,

ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání,

celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. [8]

1.4 Přenesená působnost obce

U přenesené působnosti jde o výkon státní správy, který stát nerealizuje přímo svými

orgány, ale nepřímo, a to prostřednictvím obcí a jejich orgánů.

Obce se člení podle činností, které v nich jejich úřady vykonávají:

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 13

a) obce s výkonem správy v základním rozsahu – jsou obvykle obce s obecním úřadem

plnícím základní samosprávnou funkci. Jsou to obce s malým počtem obyvatel, kde má

obecní úřad jednoduchou organizační strukturu a nezřizuje odbory.

b) obce s pověřenými obecními úřady (obce s výkonem přenesené působnosti) - pověřený

obecní úřad je orgán obce, který vykonává přenesenou působnost pro více obcí

ve správních obvodech. Obec s pověřeným obecním úřadem je obec, na kterou stát přenáší

část svých pravomocí (vykonávají státní správu v přenesené působnosti), ovšem

ne v takovém rozsahu, v jakém ji přenáší na obec s rozšířenou působností. Je to tedy obec

menší, než obec s rozšířenou působností, a vždy spadá do správního obvodu nějaké obce

s rozšířenou působností.

c) obce s rozšířenou působností - obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí

vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem

výkonu státní správy v přenesené působnosti. V jimi spravovaném území se nacházejí

i obce s pověřeným úřadem. [8]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 14

2 STATUTÁRNÍ MĚSTO

Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány

statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města.

Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku

samostatné působnosti zejména

- schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,

- rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v § 133 odstavec 1,

- zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části,

- ukládání pokut podle § 58,

- výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského

obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo

městské části.

Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena

pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

Ve statutárním městě plní funkci starosty primátor. Primátor zastupuje město navenek.

Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci)

primátora.

Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města.

Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu

a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu

je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.

V městských obvodech nebo městských částech územně členěných statutárních měst

vykonává působnost magistrát.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 15

Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města týkající se samostatné

působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy "statutární město" s uvedením názvu

města a orgánu, který písemnost vyhotovil.

Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města týkající se přenesené

působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy "Magistrát

města" s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil. [8]

2.1 Statutární město Olomouc

Olomouc je statutárním městem na střední Moravě a centrem Olomouckého kraje.

Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 102 255 obyvatel. Jedná se tedy o páté největší město

České republiky. Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem

na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky.

Z ekonomického pohledu je město možné charakterizovat jako průmyslové s rozvíjejícími

se službami. Díky vhodné poloze, hospodářské tradici i kvalifikované pracovní síle má

město výrazný potenciál růstu.

Obr. 1. Olomouc – Horní náměstí [27]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 16

Od 1. 1. 2001 je Olomouc centrem Olomouckého kraje a tedy i sídlem Krajského úřadu

Olomouckého kraje. Olomoucký kraj je vymezený pěti okresy: Olomouc, Prostějov,

Přerov, Šumperk a Jeseník. Velikostí zaujímá kraj 6,7 % rozlohy České Republiky a osmé

pořadí mezi čtrnácti kraji, podle počtu obyvatel je na šestém místě.

Obr. 2. Geografická mapa Olomouckého kraje [28]

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídající

původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.

Členění města Olomouce

1. Bělidla

2. Černovír

3. Droždín

4. Hejčín

5. Hodolany

6. Holice

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 17

7. Chomoutov

8. Chválkovice

9. Klášterní Hradisko

10. Lazce

11. Lošov

12. Nedvězí u Olomouce

13. Nemilany

14. Neředín

15. Nová Ulice

16. Nové Sady u Olomouce

17. Nový Svět u Olomouce

18. Olomouc – město

19. Pavlovičky

20. Povel

21. Radíkov

22. Řepčín

23. Slavonín

24. Svatý Kopeček

25. Topolany

26. Týneček

[31]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 18

3 MAGISTRÁT MĚSTA OLOMOUCE

Územní rozsah rozšířené působnosti statutárního města Olomouce:

- města: Olomouc, Velká Bystřice,

- obce: Bělkovice-Lašťany, Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice (část Bystročice,

Žerůvky), Bystrovany, Daskabát, Dolany (část Dolany, Pohořany, Véska), Doloplazy,

Drahanovice (část Drahanovice, Kníničky, Lhota pod Kosířem, Ludéřov, Střížov),

Dub nad Moravou (část Bolelouc, Dub nad Moravou, Tučapy), Grygov, Hlubočky

(část Hlubočky, Hrubá Voda, Mariánské Údolí, Posluchov), Hlušovice, Hněvotín,

Horka nad Moravou, Charváty (část Čertoryje, Drahlov, Charváty), Kožušany-Tážaly

(část Kožušany, Tážaly), Krčmaň, Křelov-Břuchotín (část Břuchotín, Křelov), Liboš,

Loučany, Luběnice, Lutín (část Lutín, Třebčín), Majetín, Mrsklesy, Náměšť na Hané,

Přáslavice (část Kocourovec, Přáslavice), Příkazy (část Hynkov, Příkazy), Samotišky,

Skrbeň, Slatinice (část Lípy, Slatinice), Suchonice, Svésedlice, Štěpánov (část Březce,

Moravská Huzová, Štěpánov), Těšetice (část Rataje, Těšetice, Vojnice), Tovéř, Tršice

(část Hostkovice, Lipňany, Vacanovice, Přestavlky, Tršice, Zákřov), Ústín, Velký Týnec

(část Čechovice, Velký Týnec, Vsisko), Velký Újezd, Věrovany (část Nenakonice,

Rakodavy, Věrovany), vojenský újezd Libavá.

Zastupitelstvo obce je sdružení občanů města Olomouce, kteří si ze svého středu volí své

zástupce, kteří je budou po čtyřleté volební období zastupovat při spravování městských

záležitostí. Statutární město Olomouc je právnickou osobou a vystupuje tedy v právních

vztazích svým jménem a na svou odpovědnost.

Město je spravováno Zastupitelstvem města Olomouce, které je nejvyšším orgánem

v samostatné působnosti a jeho členové jsou voleni občany ve volbách do obecních

zastupitelstev. Zastupitelstvo města Olomouce má celkem 45 členů a schází se zpravidla

nejméně 1x za tři měsíce. Výkonným orgánem v samostatné působnosti je Rada města

Olomouce, jejíž členové jsou voleni zastupitelstvem. Rada města Olomouce má 11 členů

a schází se zpravidla 1x za 14 dní.

Podle zákona o obcích má město Olomouc postavení statutárního města. Statutární město

Olomouc zastupuje navenek primátor, který je volen zastupitelstvem města, popř.města

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 19

zastupují ve stanoveném rozsahu náměstci primátora.Všechny tyto funkce jsou zastávány

zástupci zvolenými občany. Dalším orgánem statutárního města je magistrát.

Magistrát města Olomouce je tvořen primátorem, jeho náměstky, tajemníkem

a zaměstnanci statutárního města zařazenými do magistrátu. Nadřízený všem

zaměstnancům zařazeným do magistrátu je tajemník, který plní funkci statutárního orgánu

podle zvláštních zákonů (např. zákoníku práce) a je odpovědný za plnění úkolů magistrátu

v samostatné i přenesené působnosti primátorovi. Magistrát se vnitřně člení na odbory

a oddělení. [16]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 20

Obr. 3. Struktura magistrátu města Olomouce[17]

II. ANALYTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 22

4 ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Odbor životního prostředí (dále jen OŽP) stejně jako odbor koncepce a rozvoje (dále jen

OKR) vykonává státní správu i samosprávu u jednotlivých oddělení dle jejich konkrétního

zaměření. OŽP se při výkonu státní správy a samosprávy řídí zákony o ochraně přírody

a krajiny, o ovzduší, o odpadech, o zemědělském půdním fondu a lesním půdním fondu.

Vzhledem k rozsáhlosti úkolů prováděných jednotlivými odděleními a šíři množství

zákonů v mnoha oblastech nelze v rámci této práce věnovat pozornost podrobně všem

oddělením.

Za nezbytné pro samotný výstup práce je považován podrobný popis náplně práce oddělení

péče o zeleň jako samosprávného orgánu zastupujícího Statutární město Olomouc (dále jen

SmOl) ve věci městských pozemků s vegetačním porostem a dále vybraný popis práce

oddělení koncepce zeleně a rekreace v rámci odboru koncepce a rozvoje. [19]

4.1 Oddělení péče o zeleň

Zajišťuje v samostatné působnosti:

• komplexní správu nad údržbou městské zeleně zařazené do údržby prostřednictvím

Technických služeb města Olomouce (dále jen TSMO) a výstavnické organizace

Výstaviště Flora Olomouc a.s. (dále jen VFO) VFO, včetně přebírání provedených

prací a kontroly jejich fakturace,

• zastupování vlastníka (statutární město Olomouc) ve věcech týkajících se záležitostí

městské zeleně,

• zpracování rozpočtu pro údržbu městské zeleně zařazené do údržby (ve spolupráci

s TSMO a VFO) – týká se ploch zařazených do údržby,

• přejímku sadových úprav na městských pozemcích v rámci kolaudačního řízení,

• koordinaci zásahů do městské zeleně zařazené do údržby s ohledem na výši

finančního rozpočtu,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 23

• shromažďování a zpracování podkladů pro pasport městské zeleně zařazené

do údržby (součinnost při pořizování a klasifikaci údajů k digitální evidenci majetku

města),

• vedení a průběžné doplňování řádné evidence ploch městské zeleně zařazené

do údržby, včetně mapových podkladů v součinnosti s TSMO,

• vyřizování stížností a podnětů občanů a komisí městských částí na úseku městské

zeleně,

• zabezpečování podkladů a stanovisek pro orgán státní správy v ochraně přírody

(kácení, náhradní výsadby),

• úzkou spolupráci s odborem koncepce a rozvoje a orgánem ochrany přírody

a krajiny při vydávání stanovisek k územně plánovací dokumentaci a stavebnímu

řízení,

• vytypovávání a přípravu ploch pro náhradní výsadbu a realizaci sadových úprav,

• přípravu a objednávky realizace sadových úprav na městských pozemcích

prostřednictvím odborných zahradnických firem včetně přejímky a zajištění údržby,

• spolupráci při koncepčním řešení městské zeleně,

• zastupuje obec dle § 71 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako

zástupce vlastníka. Vydává stanovisko k umísťování reklamních ploch a inforů

(reklamních sdělení, reklamních šipek a informačních směrovek) a dále

k umístěních sezónních restauračních předzahrádek na městské zeleni pro odbor

majetkoprávní a stavební,

• poté, kdy Rada města Olomouce (dále jen RMO) schválí umístění konkrétní sezónní

restaurační předzahrádky, uzavření dohody s žadatelem o užívání plochy městské

zeleně zabrané touto předzahrádkou. [19]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 24

5 ODBOR KONCEPCE A ROZVOJE

Odbor koncepce a rozvoje - OKR (dříve útvar koncepce a rozvoje stavebního odboru

a nástupce útvaru hlavního architekta) je úřadem územního plánování nejen pro město

Olomouc, ale pro celé území obce s rozšířenou působností. OKR je také garantem

zabezpečení dlouhodobých cílů a záměrů územního plánování v běžné praxi

při projednávání jednotlivých investičních akcí a záměrů investorů a vlastníků pozemků.

Vlastník a investor má především znát perspektivu svého investičního záměru

a perspektivu využití svého pozemku. To se týká jak procesu výstavby (přípravná fáze

výstavby je formulace a příprava záměru), tak prodeje či koupě pozemku. Informace

o poloze pozemku z hlediska funkčního využití ploch a regulačních prvků, o širších

souvislostech a dlouhodobých cílech územního plánu (např. budování dopravního skeletu

města, hlavních sběračů inženýrských sítí, prvků územního systému ekologické stability -

biokoridory, biocentra) získá investor a vlastník právě na OKR.

5.1.1 Oddělení koncepce zeleně a rekreace

Oddělení zajišťuje v samostatné působnosti:

• zajišťuje zpracování odborných technických podkladů (studií a projektů) v oblasti

zeleně, rekreace, sportu a protipovodňových opatření využitelných pro žádosti

o dotace, plánování investičních prostředků a vlastní realizaci,

• poskytuje součinnost ve svém oboru při činnosti zastupování statutárního města

Olomouc jako účastníka územních řízení a sloučených územních a stavebních řízení

vedených obecným stavebním úřadem a speciálními stavebními úřady dle zákona

č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, při přípravě podkladů

pro uplatňování námitek proti návrhu zásad územního rozvoje a při přípravě

podkladů pro uplatňování připomínek k územnímu plánu sousední obce,

• vyjadřuje se k připravovaným stavbám z hlediska tvorby veřejného prostranství,

ochrany zeleně, sportu a rekreace, koncepce protipovodňových opatření a dalších

odvětvových územně plánovacích podkladů,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 25

• ve svém oboru tvorby veřejného prostranství a ochrany zeleně, sportu a rekreace

a protipovodňové ochrany poskytuje poradenskou a konzultační činnost pro odborné

komise RMO, stavební úřad, komise městských částí, pro občany, složky Magistrátu

města Olomouce (dále jen MmOl), stavebníky a projektanty dle platné územně

plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a dlouhodobých koncepcí

města,

• zajišťuje vypracování dlouhodobých koncepcí rozvoje města ve svém odvětví

• připravuje materiály pro Zastupitelstvo města Olomouce (dále jen ZMO) a RMO

týkající se rozvojových záměrů v oblasti obnovy a tvorby veřejného prostranství,

zeleně, rekreace a sportu a protipovodňových opatření na území města,

• podílí se na přípravě projektů pro zajišťování finančních zdrojů z dotačních

programů ČR a EU na obnovu veřejného prostranství, zeleně, sportu a rekreace

ve městě a krajině,

• podílí se na přípravě podkladů pro oddělení hospodářského rozvoje a spolupracuje

s tímto oddělením při tvorbě rozvojových programů města, přípravě podkladů

a projektů pro evropské fondy, při přípravě výstav, veletrhů a marketingových

• materiálů, přípravě rozvojových lokalit a při dalších činnostech, které tuto

spolupráci vyžadují,

• spolupracuje s odborem evropských projektů na přípravě projektových dokumentací

pro evropské fondy,

• spolupracuje na tvorbě investičního plánu města, zejména z hlediska naplňování cílů

v oblasti obnovy a ochrany zeleně, rekreace a sportu,

• poskytuje součinnost správci toku (Povodí Moravy a.s.) při přípravě a realizaci

protipovodňových opatření koncepčního charakteru,

• spolupracuje s odborem životního prostředí a poskytuje mu součinnost při obnově

a údržbě zeleně.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 26

Oddělení zajišťuje v přenesené působnosti:

• poskytuje součinnost ve svém oboru při pořizování územního plánu a regulačních

plánů, při pořizování změn a úprav územně plánovací dokumentace, při zajišťování

zpracování zprávy o uplatňování územního plánu a jejího předložení zastupitelstvu

pro správní území SmOl a při pořizování územně plánovacích podkladů a jejich

průběžné aktualizaci, a to územně analytických podkladů pro celé území obce

s rozšířenou působností včetně správního území SmOl a územní studie pro správní

území SmOl,

• dále poskytuje součinnost ve svém oboru při vydávání vyjádření formou interního

sdělení k územním řízení vedených stavebním úřadem MmOl z hlediska uplatňování

záměrů územního plánování, při vydávání závazného stanoviska v řízení podle

zvláštního právního předpisu, ve němž se rozhoduje o změnách v území

a poskytování územně plánovacích informací,

• rovněž poskytuje součinnost ve svém oboru při podávání návrhu na vložení dat

do evidence územně plánovací činnosti,

• je garantem za odbor koncepce a rozvoje při pořizování územně plánovacích

podkladů ve svém oboru. [20]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 27

6 PROBLEMATIKA DĚTSKÝCH HŘIŠŤ

Odbor životního prostředí – oddělení péče o zeleň Magistrátu města Olomouce

se v současnosti zabývá řešením stavu dětských hřišť a pískovišť v Olomouci. Pískoviště

je nutné postupně opravit tak, aby odpovídala novým hygienickým normám. Obnova

či vybudování kvalitního pískoviště (a dále jeho údržba) je finančně velmi náročná.

Při nynějším velkém počtu pískovišť není možné takto všechna upravit, a proto

je zapotřebí některá využívaná pískoviště zrušit a ta využívaná naopak zachovat

a rekonstruovat.

Ponechaná dětská pískoviště jsou postupně rekonstruována a oplocena. Je u nich zajištěna

přednostní výměna písku a pravidelná údržba. Doprovodné herní prvky

u zrekonstruovaných pískovišť se také postupně obnovují.

Podle rozlohy herní plochy a počtu herních prvků se dětská hřiště dělí na rozsáhlejší dětská

hřiště a výměrou menší dětské koutky.

6.1 Jaká je definice dětského hřiště a pískoviště?

6.1.1 Dětské hřiště

Dětské hřiště je vymezené prostranství v určitém areálu (často sídliště), kde se mohou děti

volně pohybovat a využívat všech statických nemovitých objektů (prolézačky, pískoviště

apod.) k vyhovění svých momentálních nálad a nápadů realizovatelných v rámci možností

a určení hřiště. Svobodný pohyb po prostranství a možnost využívání veškerého vybavení

a součástí hřiště je samozřejmostí. Hřiště bývá zpravidla vymezeno drátěným, či dřevěným

plotem nebo dřevěnou palisádou.

Dětská hřiště se vyrábějí ze všech možných materiálů, ať se jedná o různé dřeviny (smrk,

akát), nebo kovy, plasty, využívá se dokonce i různý recyklovaný odpad např. sjeté

pneumatiky, sloužící jako materiál pro výrobu povrchů dětských hřišť a dopadových ploch.

[22]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 28

6.1.2 Pískoviště

Pískoviště je nízká proláklina vyplněná pískem, ve které si děti mohou hrát. Pískoviště jsou

základní součástí dětských hřišť, ale na rozdíl od jejich dalšího vybavení jsou jednoduše

zkonstruovatelná a vyskytují se proto i na dvorcích v obytných lokalitách nebo sídlištích.

Pískoviště probouzejí v dětech představivost k budování malých měst nebo hradů z písku

a malých báboviček, užívání různých typů hraček (malých náklaďáků, lopatek, kyblíků)

k pohybu písku po ploše, k hloubení děr a k zakopávání věcí. Písek poskytuje prostředek

k uplatnění dětských pokusů k fingování průzkumu, konstruování a boření světa v celé

třídimenzionální šíři.

Je nutné dbát na čistotu písku a vyměňovat ho. Zvláštní problém představují výkaly a moč

domácích zvířat, především psů. Po vstupu České republiky (dále jen ČR) do Evropské

unie (dále jen EU) vedlo přijetí norem EU na vybavení a čistotu pískovišť k tomu, že místo

úprav, které by si vyžádaly velké náklady, byla pískoviště masově rušena. To bylo

předmětem politických sporů. [25]

Obr. 4. Pískoviště [25]

6.2 Herní prvky v dětských hřištích

6.2.1 Skluzavka

Skluzavka je dětská atrakce vyskytující se nejčastěji na dětských hřištích, u bazénů,

přírodních vodních ploch určených ke koupání, v současnosti též v dětských koutcích

obchodních center a v dětských pokojích. [23]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 29

Obr. 5. Skluzavka[30]

6.2.2 Houpačka

Houpačka má podobu volně zavěšeného sedátka, na němž je možno se houpat do stran,

nebo uprostřed podepřené tyče, na jejíchž obou koncích se mohou houpat vzájemně

vyvážení uživatelé. Houpačka bývá zpravidla součástí dětského hřiště. [24]

Obr. 6. Vahadlová houpačka [30]

Hřiště vybavené herními prvky s požadovanými atesty musí splňovat podmínky podle

platné České technické normy (dále jen ČSN) EN 1176 a ČSN EN 1176 a Vyhlášky č. 135

Ministerstva zdravotnictví, která stanoví hygienické limity písku v pískovištích venkovních

hracích ploch.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 30

7 NORMY EN 1176 A EN 1177

Zavedení Norem EN 1176 a EN 1177 vedlo ke zvýšení nákladů na údržbu stávajícího

počtu dětských hřišť a pískovišť. Magistrát města Olomouce proto ve spolupráci s Centrem

pro komunitní práci střední Morava provedl průzkum, na základě kterého vytipoval

lokality pro zachování a rekonstrukci dětských pískovišť, snížení jejich stavu, zkvalitnění

péče o ně a o dětská hřiště.

Zřízení těchto norem zpřísnilo posuzování kvality a bezpečnosti sportovních a herních

prvků.

Na základě toho zřizovatelé těchto dětských hřišť musí pořizovat pouze certifikované herní

prvky vyrobené, případně instalované akreditovanou firmou.

Ke každému pořízenému hernímu prvku musí být přiložen popis herního prvku, pokyny

pro zařízení a prohlášení o shodě (viz. příloha č. 1, 2, 3).

Zřizovatel dětských hřišť je průběžně kontrolován, zda plní povinnosti, tzn. ošetřuje

(pečuje) o herní prvky, provádí kontrolu včetně odborné kontroly inspektorem.

Oprávněnou osobou pro provádění ročních kontrol dětských hřišť, který na území města

Olomouce prověřování stavu herních prvků provádí je Ing. Luděk Simonides.

Další kontrolu zřizovatele dětských hřišť a pískovišť provádí Česká obchodní inspekce

(dále jen ČOI). Pískoviště jsou namátkově kontrolována místní příslušnou Krajskou

hygienickou stanicí. Po každé kontrole dětského hřiště nebo pískoviště následuje písemný

úřední záznam z místního šetření.

Výměna součástí certifikovaného herního prvku je možná pouze prostřednictvím odborné

firmy s certifikátem. V případě, že zřizovatel objedná provedení výměny součástky herního

prvku neoprávněnou osobou nebo výměnu provede sám, vystavuje se zřizovatel nebezpečí

pokuty od ČOI, která jej bude považovat za výrobce herního prvku bez náležité certifikace.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 31

7.1 Předmět normy EN 1177

Tato norma stanovuje požadavky na povrchy používané u dětských hřišť a stanovuje

požadavky na plochy vyžadující potřebu tlumit nárazy. Navrhuje faktory, které je třeba mít

na zřeteli při výběru povrchu hřišť a stanovuje zkušební metodu umožňující stanovit útlum

nárazu, tato zkouška stanovuje kritickou výšku pádu u povrchu, který představuje horní

mez jeho účinnosti tím, že snižuje poranění hlavy, použije-li se vybavení hřiště podle

EN 1176.

7.1.1 Definice:

Povrch: plocha hřiště od které začíná použití zařízení a která zahrnuje alespoň nárazovou

plochu

Utlumení nárazu: vlastnost povrchu, která rozptýlí kinetickou energii nárazu místní

deformací nebo přemístěním tak, že se sníží zrychlení

Výška volného pádu: největší kolmá vzdálenost od jednoznačně uvažované opory těla

k nárazové ploše pod ní.

Nárazová plocha: plocha, na kterou může uživatel narazit po tom, co padal pádovým

prostorem.

Zkušební plocha: místo na zkoušeném materiálu kolmo pod středem zkušební hlavy.

Výška pádu: vzdálenost mezi zkušební polohou na povrchu hřiště a nejnižším bodem

volně padající zkušební hlavy před jejím uvolněním.

7.1.2 Bezpečnostní požadavky

Všeobecně

Povrch musí být prostý jakýchkoliv částí s ostrými hranami nebo jakýchkoliv

nebezpečných výstupků.

Povrch musí být vybudován tak, aby se na něm nevyskytovala zrádná místa.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 32

Je-li použito volného drobného materiálu, musí být tento nanesen v tloušťce, která je

o 200 mm větší než tloušťka vrstvy zjištěná laboratorní zkouškou jako potřebná

pro dosažení požadované zkoušky kritickým pádem.

Utlumení nárazu

Materiálů bez výrazných vlastností tlumit nárazy se smí používat pouze mimo nárazový

prostor.

Pod veškerým zařízením hřišť s výškou volného pádu větší než 600 mm musí být povrch

tlumící nárazy vytvořen po celé nárazové ploše.

Pod zařízením hřišť, kde výška volného pádu nepřesahuje 600 mm se doporučuje, aby

použitý povrch vykazoval určité vlastnosti tlumící nárazy, v těchto situacích se však

nevyžaduje zkoušení jeho kritické výšky.

Informace, které musí zajistit výrobce nebo dodavatel

Dodavatel povrchu pro hřiště musí zabezpečit školení týkající se:

a) správné instalace

b) údržby

c) postupů kontroly

Výrobce nebo dodavatel povrchu je povinen tento označit štítky nebo musí být zajištěna

písemná informace pro jeho identifikaci a funkční vlastnosti.

7.1.3 Zkušební metody

Princip

Zkušební vzorky nebo instalované plochy z materiálů tlumících nárazy jsou v rámci

zkoušky zasaženy zkušební hlavou vybavenou měřidly stanovenou řadou nárazů z různých

pádových výšek. Signál vyslaný měřidlem zrychlení do zkušební hlavy během každého

nárazu je zpracován a poskytuje informaci o měření nárazové energie, definované jako

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 33

kritérium poranění hlavy (dále jen HIC). HIC každého nárazu je vyneseno do diagramu

a vypočte se kritická výška pádu.

7.1.4 Důležitá opatření vycházející z ČSN EN 1177:

K úrazům na hřištích dochází z nejrůznějších příčin, avšak má se za to, že k nejvážnějším

poraněním patří zřejmě úrazy hlavy. Proto byl vznesen přednostní požadavek

na vypracování kritérií pro materiály povrchu zaměřených na stanovení jejich schopností

snížit pravděpodobnost poranění hlavy.

Existuje široká paleta materiálů které tlumí nárazy, jako jsou pryžové přířezy, rohože,

desky, souvislé syntetické povrchy buď prefabrikované nebo tvarované přímo na místě,

dále volný drobný materiál, jako je štěrk, písek, dřevěné hobliny, kůra atd. zkušební

metodu stanovenou v této normě lze použít pro kterýkoliv z těchto povrchů. [12]

7.2 Předmět normy ČSN EN 1176

Tato norma stanovuje všeobecné bezpečnostní požadavky na zařízení dětských hřišť. Tyto

požadavky byly formulovány s ohledem na rizikový faktor založený na dostupných údajích.

Tato norma se vztahuje na zařízení dětských hřišť určených pro individuální a kolektivní

užívání dětmi. Vztahuje se také na zařízení a jeho díly instalované jako zařízení dětských

hřišť, třebaže nejsou jako taková vyráběna, ale nevztahuje se na předměty definované jako

hračky v EN 71 a ve směrnici na hračky. Tato norma stanovuje požadavky, které ochrání

dítě před nebezpečím, jež nemusí být schopno předvídat, když používá zařízení

k zamýšlenému účelu nebo způsobem, který lze logicky očekávat.

7.2.1 Důležité pokyny vycházející z normy ČSN EN 1176

Přístupové cesty (vjezd, výjezd, komunikace) musí být trvale volné. Musí umožňovat

nerušený přístup na hřiště nebo k zařízení a volný odchod.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 34

Vzhledem k veřejné přístupnosti hřiště nebo jeho zařízení se musí věnovat kontrolní

činnosti zvýšená pozornost.

Zařízení na hřišti jsou určena pro konkrétní věkové kategorie. Provozovatel musí o této

skutečnosti informovat jak uživatele hřiště, tak jejich rodiče. Vhodná forma je informační

tabule, na každém hřišti minimálně jedna.

Pro děti do 3 let platí, že je nutno ze strany rodičů zabezpečit trvalý dozor dospělé osoby.

7.2.2 Kontrola:

Provozovatel je povinen s ohledem na stav hřiště nebo zařízení, intenzitu provozu,

věkovou hranici uživatelů, umístění a typ zařízení, provádět pravidelné kontroly. Jedná se

o tyto druhy kontrol, opakované minimálně v níže uvedených intervalech.

Běžná kontrola:

Spočívá ve vizuálním posouzení stavu povrchu hřišť a zařízení. Pověřený pracovník tuto

kontrolu:

- provádí podle potřeby denně, minimálně 1x za 14 dní

- kontroluje stav zařízení a odstraňuje nebezpečné prvky (kamení, dřevo, sklo apod.)

z okolí zařízení a plochy hřiště

- zabezpečuje odstavení zařízení, pokud je na něm závažná závada. Oznamuje

příslušnému odpovědnému pracovníkovi charakter závady a dosud přijatá opatření

pro bezpečnost dětí

- v rámci možnosti provádí drobné opravy

Provozní kontrola:

Provádí tytéž úkony jako běžná kontrola, dále zabezpečuje fyzickou prověrku stavu

namáhaných částí konstrukce zařízení, spojovacích prvků, pohyblivých součástí.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 35

Pracovníci provozní kontroly

Pracovníci provádějící úkoly jako součást řízení bezpečnosti, jako např. opravu a údržbu,

musí mít k tomu oprávnění. Provádí kontrolu minimálně každý druhý měsíc a před

začátkem sezóny.

Kontrolují stabilitu, pevnost zařízení a jednotlivých částí, opotřebení namáhaných dílů,

jednotlivé více namáhané prvky (díly s pohyblivými částmi jako závěsy houpaček, osy

vahadlových houpaček, kluzné části žlabů skluzavek a upevnění žlabů, spoje žebříků

a další).

Úroveň oprávněnosti se bude měnit v závislosti na úloze a může se projevit nutnost

zaškolení. Pracovníci musí disponovat dostatečnými informacemi o svých úkolech

i dostatečnými informacemi o svých kompetencích a odpovědnostech.

Zvláštní činnosti, jako je např. svařování částí konstrukce, u nichž se předpokládá, že by

mohly ovlivnit bezpečnost zařízení, musí být prováděny pouze kvalifikovanými

pracovníky.

Hlavní kontrola:

Vizuálně zhodnotí stav hřiště a posoudí vhodnost periodicity předcházejících kontrol.

Prověřený pracovník (firma):

- provádí kontrolu minimálně 1x ročně, na konci nebo začátkem sezóny

- komplexně hodnotí stav zařízení z hlediska bezpečnosti, opotřebení jednotlivých

zařízení. S přihlédnutím k provedení zařízení provádí skrývku terénu u patek nebo

dílů zařízení, demontáž pohyblivých prvků

- navrhuje opatření ke zvýšení bezpečnosti hřiště a herních zařízení, povrchu hřiště,

vyplývající ze zjištěných skutečností a případných závad, vzniklých po roce

provozu.

Hlavní kontrolu musí provádět dle platných norem odborný pracovník nebo firma.

Rozvrh kontrol:

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 36

Aby se předešlo úrazům, musí majitel nebo provozovatel zajistit, aby byl zaveden

a udržován pro každé hřiště odpovídající rozvrh kontrol. Ten musí brát v úvahu místní

podmínky a pokyny výrobce, jež mohou ovlivnit nezbytnou četnost kontrol.

Rozvrh musí obsahovat seznam částí, které je třeba zkontrolovat v rámci různých kontrol,

jakož i způsoby jejich provádění.

Jestliže byly v průběhu kontroly objeveny závažné závady ohrožující bezpečnost, je nutno

je bezodkladně odstranit. Není-li to možné, je třeba zařízení zajistit proti použití, např. jeho

znehybněním nebo odstraněním.

V případech, kdy je nutné z plochy hřiště odstranit některé ze zařízení, např. za účelem

jeho údržby, je nutné odstranit nebo bezpečně uschovat veškeré upevňovací prvky, nebo

základy, aby byla hrací plocha bezpečná.

7.2.3 Údržba:

- základní údržba je prováděna v rámci a nebo na základě jednotlivých kontrol,

v souladu s požadavky na tyto kontroly

- náročnější údržba je prováděna na základě zjištění kontrol. Odstraňuje zjištěné

závady, které nebylo možné odstranit operativně

- údržbu může provádět pouze osoba s příslušnou kvalifikací, v případě odborných

zásahů vyučená, s požadovanými odbornými zkouškami

- pracovník provádějící údržbu, musí být pro tuto činnost proškolení s ohledem

na platné normy a o školení musí být proveden záznam

- údržbářské práce na zařízeních musí být prováděny s vyloučením přístupu uživatelů

po celou dobu prací

- pokud je zařízení demontováno, je nutno terén upravit v souladu s požadavky

ČSN EN 1177. Není-li to možné, musí být uživatelům vhodným způsobem

zabráněno ve vstupu na stanoviště, kde probíhá údržba nebo opravy

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 37

- součástí údržby jsou také dále uvedené popsané činnosti u jednotlivých herních

zařízení

Kontrolu může provádět pouze osoba s odpovídající kvalifikací.

Jaká má být vedena dokumentace u dětských hřišť?

O všech realizovaných činnostech je třeba vést záznamy jako součást řízení bezpečnosti.

Dokumentace týkající se hřiště musí zahrnovat:

- certifikát o kontrole a zkoušení, v případě potřeby

- návody ke kontrole a údržbě

- návody k obsluze, v případě potřeby

- záznamy provozovatele, např. deník

Kdo odpovídá za provoz a běžnou údržbu?

Aby se snížila úrazovost, musí majitel či provozovatel zajistit vypracování, zavedení

a dodržování odpovídajícího rozvrhu běžné údržby. Měl by brát v úvahu místní podmínky

a návod výrobce, které mohou ovlivnit nezbytnou četnost kontrol. Rozvrh musí obsahovat

části podléhající údržbě a musí rovněž poskytovat návod, jak postupovat v případě stížnosti

a havárií.

Běžná údržba zařízení hřišť a ploch musí sestávat z preventivních opatření, aby byla

zachována jejich bezpečnost a funkčnost.

- utažení upevňovacích prvků

- přetření a opětovná úprava povrchů

- údržba všech povrchů tlumících nárazy

- promazání ložisek

- označení vybavení za účelem indikace výšky náplně sypkého materiálů

- čistění

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 38

- odstranění skleněných střepů a jiných úlomků či znečisťujících příměsí

- obnovení sypké náplně na její správnou úroveň

- údržba volných ploch

Co musí provozovatel provést, pokud je na zařízení závada, která představuje riziko

bezpečnosti?

Závady k nimž došlo v průběhu provozu a představují riziko bezpečnosti musejí být

bezodkladně opraveny. Není-li to možné, je nutné zařízení zajistit proti použití,

např. znehybněním nebo odstraněním.

Musí být k dispozici písemné postupy zahrnující opatření, které je třeba podniknout

v případě úrazů, požárů apod.

Dokud není bezpečné zařízení opraveno a uvolněno k použití, nesmí mít k němu veřejnost

přístup.

Jak má být označeno hřiště?

Na hřišti musí být umístěn znak (piktogram) poskytující informaci o nejbližším zařízení,

tj. telefonu k přivolání záchranné služby a volacím čísle k nahlášení závažných poškození.

Vjezd, výjezd a únikové trasy na a z hřiště určené veřejnosti a záchranné službě musí být

kdykoliv přístupné a prosté překážek.

Stanovení bezpečnostních opatření

Provozovatel hřiště musí opakovaně, alespoň jednou ročně, a systematicky stanovit

účinnost všech použitých bezpečnostních opatření a provést jejich změnu, byla-li shledána

jako nutná na podkladě zkušeností nebo změn okolností. [11, 13]

7.3 Vyhláška č. 135/2004 Sb.

kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity

písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

Písek v pískovištích venkovních hracích ploch

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 39

Hygienické limity mikrobiálního, chemického a parazitárního znečištění písku užívaného

ke hrám dětí v pískovištích na venkovních hracích plochách určených pro hry dětí jsou

znázorněny v tabulce číslo 1.

Tab. 1. Hygienické limity pro vybrané indikátory mikrobiologického

a parazitologického znečištění písku v pískovištích na venkovních

hracích plochách

Indikátor

Nejvyšší přípustné

množství KTJ v 1 g sušiny

vzorku

Vysvětlivky

750 1

Termotoleranti koliformní

bakterie 150 2

750 1

Fekální streptokoky

150 2

Salmonella spl negativní nález 3

Geohelminti (vajíčka, larvy) negativní nález 4

Zdroj: Sbírka zákonů č. 135/2004

Vysvětlivky:

1. Platí pro techniky očkování roztěrem na povrch při očkovaném množství

0,2 ml prvního desítkového ředění.

2. Platí pro techniky očkování zaléváním vzorku do kultivační půdy při očkovaném

množství 1,0 ml prvního desítkového ředění.

3. Písek dětských pískovišť nesmí obsahovat žádné bakterie rodu Salmonella

sp. v 50 gramech matrice.

4. Vajíčka geohelmintů patogenních pro lidi v 15 gramech matrice. Parazitické

rozbory jsou prováděny podle metodiky uveřejněné v příloze k Acta hygienica et

epidemiologova č. 1/86 (SZÚ Praha, 1986). [10]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 40

Pravidelnou výměnu písku, kontrolu čistoty a stav čistoty herní plochy a drobné opravy

provádí ve městě Olomouci akciová společnost Technické služby města Olomouce.

Opravy herních prvků většího rozsahu provádí na základě objednávky oddělení životního

prostředí Magistrátu města Olomouce specializované firmy s patřičným oprávněním.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 41

8 ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ DĚTSKÝCH HŘIŠŤ

Pořízení a opravy dětských hřišť a pískovišť se provádí na základě rozhodnutí Rady města

Olomouce. Kdy RMO uloží správcům v rámci rozpočtu, která část rozpočtem stanovených

finančních prostředků bude určena přímo na opravu, pořízení nebo rekonstrukci dětských

hřišť v daném roce.

Může se jednat o investiční stavbu nebo jen o doplnění herních prvků do stávajícího

dětského hřiště. V případě investiční stavby má výstavbu na starost odbor investic. Drobné

opravy do 100 000,- Kč vyřizuje v rámci svých pravomocí odbor vnějších vztahů MmOl

nebo odbor životního prostředí MmOl.

Správa a údržba veřejně přístupných hřišť se rozděluje mezi odbor vnějších vztahů

a informací a odbor životního prostředí.

Sportoviště a školní hřiště spravuje odbor vnějších vztahů a informací. Správu a údržbu

malých dětských hřišť a koutků pro děti od předškolního věku do patnácti let, spojenou

s opravou nebo doplněním herních prvků a pískovišť, provádí odbor životního prostředí

oddělení péče o zeleň.

Tab. 2. Pořizovací náklady a náklady na běžnou roční údržbu

na doposud zrealizovaná a zrekonstruovaná dětská hřiště, dětské koutky

a pískoviště od roku 2003 – 2008 v rámci OŽP odd. péče o zeleň

Rok

Celkové roční náklady na

pořízení herních prvků

Celkové roční náklady na

opravu herních prvků

2003 700 000,00 Kč 300 000,00 Kč

2004 880 000,00 Kč 1 019 914,00 Kč

2005 2 500 000,00 Kč 1 246 600,00 Kč

2006 1 450 000,00 Kč 1 636 701,00 Kč

2007 1 010 000,00 Kč 1 637 727,00 Kč

2008 1 434 000,00 Kč 1 800 000,00 Kč

Zdroj: Magistrát města Olomouce

Z analýzy vyplývá, že zvyšováním počtu zrekonstruovaných herních hřišť a dětských

koutků a jejich vybavení novými certifikovanými herními prvky s sebou přináší vyšší

náklady na jejich udržitelnost a provozuschopnost za dodržení hygienických norem

vyhlášky 135 Ministerstva zdravotnictví a norem EN 1176 a EN 1177.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 42

9 POTŘEBNOST DĚTSKÝCH HŘIŠŤ NA ÚZEMÍ MĚSTA

OLOMOUCE

Touha po hře je v člověku, zvláště dítěti, vyvolávána zvědavostí a elánem. Vývojová

psychologie považuje hru za hlavní hnací sílu hledání sebe sama v raném dětství

a při pozdější socializaci člověka, zvláště při seznamování. Člověk začíná poznávat,

prozkoumávat a reflektovat svět nejprve v dětské hře.

Nejenom dospělí využívají zahradu k odpočinku. I dětem je potřeba věnovat pozornost,

a to nejlépe při výběru vhodných hracích prvků pro dětská hřiště, určených na hru venku.

Hřiště jsou místa, kde se mohou děti volně pohybovat a využívat všech statických

nemovitých objektů (prolézačky, pískoviště…apod.) k vyhovění svých momentálních nálad

a nápadů realizovatelných v rámci možností a určení hřiště. Herní prvky podporují rozvoj

psychomotorických schopností dětí. Barevná a tvarová rozmanitost napomáhá rozvoji

fantazie.

Nezbytné se jeví zvláště v nízkém věku dětí pískoviště, které je možno zakoupit v několika

velikostech s nebo bez dřevěného krytu. Jakmile děti povyrostou ocení houpačky

a skluzavky. Ta se stává nejnavštěvovanějším prvkem.Všechny prvky jsou certifikovány

v závislosti na jejich správném použití. Výroba nestandardních hracích sestav není

z hlediska bezpečnosti žádoucí. Lépe je proto volit více samostatných prvků a nebo

již otestované sestavy. Pro malé zahrady jsou vhodné prakticky všechny typy dětských

pískovišť. Velmi oblíbeným typem houpačky je pak použití houpačky se skluzavkou.

Hřiště jsou potřebná pro seberealizaci dítěte, proto Rada města Olomouce schválila projekt,

ve kterém ke stávajícímu počtu 64 herních a smíšených hřišť vybrala dalších 12 stávajících

hřišť pro zachování, a jejich rekonstrukci. Součástí tohoto projektu je i postupná obnova

a doplňování herních prvků. [26]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 43

9.1 NÁVRHY NA UMÍSTĚNÍ 12 DĚTSKÝCH HŘIŠŤ

Rada města Olomouce se rozhodla přistoupit k řešení rekreačních potřeb občanů města

formou realizací méně finančně náročných projektů, nevyžadujících zpracování

podrobných studií (případně nevyžadujících řízení stavebního úřadu). RMO bude vybírat

realizační firmu dle předložených návrhů jednotlivých oslovených firem obsahujících níže

uvedené.

Plošné rozmístění lokalit

Dne 3. 6. 2008 RMO schválila 12 lokalit, z nichž většina jsou stávající dětská hřiště

v havarijním stavu, kdy je nutné přikročit k celkové rekonstrukci a doplnění novými

herními prvky různorodého charakteru a většího rozsahu. V ojedinělých případech

(Droždín, Řepčín), kdy se jedná o budování nového hřiště, je již zpracována studie či

dokumentace ke stavebnímu povolení.

Obr. 7. Mapa 12 schválených lokalit

Zdroj: Zadávací dokumentace OKR

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 44

Vlastní způsob řešení jednotlivých hřišť se odvíjí od konkrétní lokality, která determinuje

umístění herních prvků. Při vytváření konkrétní podoby hřišť musí být respektovány širší

souvislosti, návaznosti na okolí. Předkládaná podoba hřiště by měla zahrnovat i části,

které nebudou případně předmětem následné realizace (např. výsadba doprovodné zeleně,

napojení cestní sítě, drobný mobiliář atd.).

Zakomponování prvků pro různé věkové kategorie (0-6, 6-12, 12-15) musí být zvoleno

citlivě s ohledem na okolní zástavbu a prostorové možnosti jednotlivých lokalit. Návrh by

měl plně odpovídat charakteru okolí a poskytnout svým uživatelům atraktivní, pestrou

nabídku.

Jednotlivé návrhy musí obsahovat

- Podrobný popis jednotlivých herních prvků a celkově navrhovaného řešení včetně

doporučení na úpravy v okolí

- Animaci případně foto zákresy herních prvků v území

- Rozpočet – finanční odhad realizace celé akce

- Popisy kvality a odolnosti použitých materiálů včetně záruční doby poskytované

na jednotlivé herní prvky a jejich komponenty

Pro jednotlivé lokality jsou dále specifikovány podrobné podmínky. Výběr variantního

řešení některých lokalit závisí na uvážení dodavatele. Kritériem výběru variantního řešení

by měla být především celková cena díla porovnávaná s atraktivností, uceleností

a odolností (trvanlivost) doplňovaných herních prvků.

Seznam lokalit vybraných k realizaci nebo obnově dětských hřišť na území města

Olomouce pro rok 2009:

Lokalita č. 1 NOVÁ ULICE - HRANIČNÍ

Lokalita č. 2 POVEL – KISCHOVA

Lokalita č. 3 NOVÁ ULICE – V HLINKÁCH

Lokalita č. 4 POVEL – MIŠÁKOVA

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 45

Lokalita č. 5 NOVÁ ULICE – VOJANOVA

Lokalita č. 6 HOLICE – NÁVES SVOBODY

Lokalita č. 6B HOLICE – ZA ŠKOLKOU

Lokalita č. 7 NOVÉ SADY – ZIKOVA

Lokalita č. 8 DROŽDÍN – PPLK. SOCHORA

Lokalita č. 8B DROŽDÍN – U RYBNÍKU

Lokalita č. 9 ŘEPČÍN - PARK

Lokalita č. 10 NOVÉ HODOLANY – PARČÍK PŘI BLANICKÉ

Lokalita č. 11 CHVÁLKOVICE – VEVERKOVA

Lokalita č. 12 CHVÁLKOVICE – KUBÁTOVA

[15]

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 46

10 ŠETŘENÍ A ANALÝZA POTŘEBNOSTI DĚTSKÝCH HŘIŠŤ

VE MĚSTĚ OLOMOUCI

První anketní kampaň potřebnosti a obnovy dětských hřišť a pískovišť proběhla v roce

2005. Celou akci zabezpečilo Centrum pro komunitní práci střední Morava. Tehdy byl

zpracován demografický průzkum v největších sídlištních a bytových zástavbách města

Olomouce v Neředíně, na Tabulovém vrchu, na sídlišti Povel a Nové Sady. V roce 2005 se

anketního šetření zúčastnilo 212 osob, z toho 117 žen a 95 mužů.

Anketa byla distribuována na anketních lístcích, každý lístek obsahoval podle lokality buď

tři nebo pět anketních otázek. Anketní lístky byly distribuovány do schránek v dotčené

lokalitě. Ankety mohli lidé odevzdávat předsedům domovních samospráv, kteří byli

o anketním šetření předem informováni. Ve vchodech sídlištních a bytových domů byl

umístěn leták, s informací o tom, že v domě probíhá anketní šetření. Anketní lístky mohli

občané odevzdat prostřednictvím zástupce předsedy domovní správy. V anketě šlo

o zachování a rekonstrukci lidmi vybraných pískovišť a hřišť. [14]

Své zpracování a vyhodnocení šetření potřebnosti dětských hřišť jsem provedla na základě

mého vlastního výzkumu formou dotazníku, který navazoval na výše zmíněnou anketní

kampaň. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, v které lokalitě Olomouce je

největší nedostatek dětských hřišť a pískovišť.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 47

11 METODA VLASTNÍHO VÝZKUMU

Šetření spokojenosti občanu se současným stavem dětských hřišť jsem prováděla pomocí

dotazníkové metody.

Jako první jsem si definovala, co je konkrétně potřeba zjistit a z jakého důvodu se šetření

provádí. Dotazníkové šetření jsem prováděla v rámci mé bakalářské práce, proto jsem si

uvědomovala, že se jedná o jednorázové šetření, které má splnit můj cíl. A to zjistit

potřebnost dětských hřišť podle jednotlivých městských částí.

Nejprve jsem si zvolila kritéria dotazníku jako je jednoduchost, srozumitelnost a malou

časovou nenáročnost. Při sestavování dotazníků je třeba, logicky a stylisticky správně

připravit konkrétní otázky.

U tvoření dotazníku jsem se snažila vystihnout problematiku v co nejmenším počtu otázek.

Hlavním důvodem byl fakt, že lidé se k osobám provádějícím výzkum pomocí dotazníku

staví negativně. Proto bylo moji snahou získat v co nejmenším čase co nejvíce informací.

Otázky proto musely být jasné a výstižné. Z toho důvodu jsem si vybrala strukturovaný

dotazník, který má pevnou logickou strukturu, která předurčuje průběh rozhovoru velmi

striktně, není zde prostor pro odbočky. Výhodou takto strukturovaného dotazníku je rychlé

provedení rozhovoru, snadný záznam a snadné zpracování.

Pro dotazování jsem použila uzavřené otázky, které nabízejí tázanému volbu mezi dvěma

či více možnými odpověďmi. Nejčastěji se jednalo o odpověď ANO x NE. Pouze jedna

otázka byla polozavřená, ve které mohli respondenti vyjádřit svoje připomínky.

Jelikož se jedná o problematiku dětských hřišť, mým záměrem bylo ptát se hlavně mladých

maminek s dětmi, které mi na dotazníkové šetření mohly odpovídat nejobjektivněji. Dětské

hřiště totiž navštěvují i několikrát týdně.

S tím souvisela i místa, která jsem si předem vytipovala. Nejčastěji se jednalo o místa

poblíž větších dětských hřišť a pískovišť na velkých sídlištích.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 48

12 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ

Šetření potřebnosti dětských hřišť ve městě Olomouci probíhalo v období jednoho měsíce,

a to od října do listopadu 2008. Získala jsem 176 vyplněných dotazníků. Každý dotazník

měl celkem 8 otázek. Všechny dotazníky byly vyplněny osobně formou rozhovoru v ulicích

města Olomouce.

Protože jsem předpokládala, že na dotazníkové šetření budou odpovídat nejčastěji

maminky s dětmi, snažila jsem se proto o co nejjednodušší, nejvýstižnější a pro občana

časově nezatěžující formu.

12.1 Charakteristika zkoumaného souboru

Z vyplněných 176 dotazníků jsem provedla vyhodnocení potřebnosti dětských hřišť.

Kromě otázek týkajících se dětských hřišť byly použity čtyři otázky, které měly blíže

specifikovat jednotlivé respondenty. A to podle pohlaví, věku, bydliště a toho, zda jsou

či nejsou na mateřské dovolené.

Tab. 3. Rozdělení respondentů podle věkových skupin

Zdroj: vlastní

Nejvýrazněji byla zastoupena skupina 21 – 30 let, tzn. 49 %. To se dalo předpokládat,

protože většinou šlo o maminky s dětmi. Na druhém místě se umístila věková skupina

31 – 40 let, tzn. 22 % a za ní 41 – 50, tzn. 11 %. Zbylých 18 % tvoří mladé maminky

do 20 let tzn. 8 %, občané ve věku 51 – 60, tzn. 6 % a důchodci, tedy občané ve věku

61 a více, tzn 4 %.

Věková skupina Absolutní četnost Relativní četnost v %

Do 20 14 8

21 - 30 86 49

31 - 40 38 22

41 - 50 20 11

51 - 60 11 6

61 a více 7 4

Celkem 176 100

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 49

Graf 1. Rozdělení respondentů podle věkových skupin

22% 49%

11%

6% 4% Do 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

61 a více

Zdroj: vlastní

Tab. 4. Rozdělení respondentů podle

pohlaví

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Ženy 152 86

Muži 24 14

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Z hlediska pohlaví bylo zastoupení žen v jasné převaze. Ze 176 občanů bylo 152 žen,

tj. 86 % a 24 mužů, tj. 14 %.

Graf 2. Rozdělení respondentů podle

pohlaví

152

100

120

140

160

Ženy Muži

Ženy

Muži

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 50

Tab. 5. Rozdělení respondentů podle bydliště

Bydliště (místní

části Olomouce)

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Lazce 28 16

Neředín 42 24

Nová ulice 36 20

Nové Sady 37 21

Povel 33 19

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Hodnocení dostatku dětských hřišť podle lokalit je pro splnění cílů mojí bakalářské práce

nejdůležitější.

Nejvíce respondentů (42, tzn. 24 %) odpovědělo na dotazníkové šetření v místní části

Neředín. Nejméně v místní části Lazce (28, tzn. 16 %) Celkově bylo zastoupení občanů

v místních částích rovnoměrné.

Graf 3. Rozdělení respondentů podle bydliště

16%

24%

20%

21%

19% Lazce

Neředín

Nová ulice

Nové Sady

Povel

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 51

Tab. 6. Rozdělení respondentek podle

mateřské dovolené

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

Ano 126 83

Ne 26 17

Celkem 152 100

Zdroj: vlastní

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 152 žen. Z toho bylo 126 dotazovaných

respondentek tj. 83 % na mateřské dovolené. Jak jsem již uvedla výše, bylo mým záměrem

dotazovat se právě této skupiny žen. Mladých maminek s dětmi. Zbylých 26 žen byly

většinou babičky hlídající svá vnoučata.

Graf. 4. Rozdělení respondentek podle

mateřské dovolené

83%

17%

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 52

13 ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT

13.1 Analýza dostatečnosti dětských hřišť v okolí bydliště respondentů

Prostřednictvím této otázky jsem se snažila zjistit, jestli si občané myslí, že je v blízkosti

jejich bydliště dostatečný počet dětských hřišť. Nebo naopak mají pocit, že množství hřišť

není uspokojivé a bylo by vhodné tuto lokalitu doplnit o další dětská hřiště.

Tab. 7. Celkové hodnocení

dostatečnosti dětských hřišť

Celkem Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Ano 118 67

Ne 58 33

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Na otázku týkající se dostatečnosti dětských hřišť v okolí bydliště odpovědělo z celkového

počtu 176 respondentů 118, tzn. 67 % kladně. 58 občanů, tzn. 33 % si naopak myslí,

že stávající počet dětských hřišť je nedostatečný.

Graf 5. Celkové hodnocení

dostatečnosti dětských hřišť

118

100

120

140

Ano Ne

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 53

Tab. 8. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle pohlaví

Ženy Muži

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

ANO 102 67 16 67

NE 50 33 8 33

Celkem 152 100 24 100

Zdroj: vlastní

Při analýze dostatečnosti dětských hřišť podle pohlaví mohu konstatovat, že ženy i muži

hodnotili téměř shodně. Žen kladně odpovědělo na tuto otázku 102 ze 152 (tzn. 67 %),

záporně 50, tzn. 33 %. U mužů to bylo 16, tzn. 67 % kladných odpovědí a 8, tzn. 33)

záporných odpovědí.

Graf 6. Hodnocení dostatečnosti dětských

hřišť podle pohlaví

102

100

120

Ženy Muži

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 54

Tab. 9. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle věkových skupin

Absolutní četnost

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 10 63 24 15 4 3

Ne 4 24 14 5 6 4

Celkem 14 87 38 20 10 7

Relativní četnost v %

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 71 72 63 75 40 43

Ne 29 28 37 25 60 57

Celkem 100 100 100 100 100 100

Zdroj: vlastní

Při analýze dostatečnosti dětských hřišť podle věkových skupin byla s počtem dětských

hřišť v blízkosti bydliště nejvíce spokojena věková skupina 41 – 50 let. Z 20 odpovědí bylo

15, tzn. 75 % kladných. Tato skupina měla ovšem v celkovém počtu 176 respondentů

zastoupení jen 11 %. Za nimi následuje věková skupina 21 – 30. Kde na tuto otázku

kladně reagovalo 63 z 87 občanů, tzn. 72 %. Respondenti ve věkové skupině 51 – 60 si

naopak myslí, že v blízkosti jejich bydliště je dětských hřišť nedostatek. Z 10 odpovědí je

jich 6, tzn. 60 % záporných.

Graf 7. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle věkových skupin

Zdroj: vlastní

4 4 3

5 6 4

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 55

Tab. 10. Hodnocení dostatečnosti

dětských hřišť podle žen na mateřské

dovolené

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Ano 91 72

Ne 35 28

Celkem 126 100

Zdroj: vlastní

Ženy na mateřské dovolené jsou ze 72 % spokojeny s počtem dětských hřišť v okolí jejich

bydliště. Ze 126 jich na tuto otázku kladně odpovědělo 91. Zbývajících 35 žen, tzn. 28 %

by ale naopak navýšení počtu dětských hřišť uvítalo.

Graf 8. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť

podle žen na mateřské dovolené

Zdroj: vlastní

100

Ano Ne

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 56

Tab. 11. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle bydliště

Lazce Neředín Nová ulice Nové Sady Povel

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Ano 16 57 30 71 27 75 24 65 22 67

Ne 12 43 12 29 9 25 13 35 11 33

Celkem 28 100 42 100 36 100 37 100 33 100

Zdroj: vlastní

Obyvatelé v místní části Nová ulice jsou s počtem dětských hřišť v okolí jejich bydliště

spokojeni nejvíce. Z 36 odpovědí jich bylo 27 kladných, tzn. 75 %. Za nimi následuje

místní část Neředín a Povel. S počtem dětských hřišť byli nejvíce nespokojeni respondenti

z místní části Lazce. Celkový počet negativních odpovědí zde byl 43 % (12 z 16).

Graf 9. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť

podle bydliště

12 12

Lazce

Neředín

Nová ulice

Nové Sady

Povel

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 57

13.2 Analýza spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště

Cílem druhé otázky bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se stavem dětských hřišť v okolí

jejich bydliště. To znamenalo subjektivní pohled každého respondenta na celkový

technický stav dětského hřiště, dále na udržování pořádku v blízkosti hřiště a na travnatých

plochách okolo hřiště. Respondenti tuto otázku hodnotili čísly 1 – 5. Kde číslo jedna

znamenalo velmi spokojen, 2 spokojen, 3 průměrně spokojen, 4 nespokojen, 5 velmi

nespokojen. Dotazovaní ohodnotili tuto otázku průměrnou známkou 2,25. Což znamená,

že občané jsou průměrně spokojeni.

Tab. 12 Celkové hodnocení spokojenosti se stavem

dětských hřišť v okolí bydliště

Hodnocení Absolutní četnost Relativní četnost

v %

Velmi spokojen 32 18

Spokojen 84 47

Průměrně spokojen 45 26

Nespokojen 14 8

Velmi nespokojen 1 1

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Z tabulky vyplývá, že 65 % občanů je velmi spokojených či spokojených se stavem

dětských hřišť v blízkosti bydliště. To znamená, že stav dětských hřišť je pro obyvatele

uspokojivý, ale zlepšení by uvítali. Velkou skupinu tvoří i respondenti, kteří ohodnotili

stav hřišť v okolí bydliště známkou tři, tedy průměrnou spokojeností. Velmi

nespokojených nebo nespokojených bylo celkem 15 lidí, tedy 9 %.

Graf 10. Celkové hodnocení spokojenosti se stavem

dětských hřišť v okolí bydliště

18%

26%

47%

Velmi spokojen

Spokojen

Průměrně spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 58

Tab. 13 Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště

podle pohlaví

Ženy Muži

Hodnocení Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Velmi spokojen 29 19 2 9

Spokojen 74 48 12 55

Průměrně spokojen 40 26 6 27

Nespokojen 10 6 2 9

Velmi nespokojen 1 1 0 0

Celkem 154 100 22 100

Zdroj: vlastní

Z hlediska pohlaví respondentů byli nejvíce spokojeni se stavem dětských hřišť ženy.

Kladně jich na tuto otázku odpovědělo 103 ze 154, tzn. 67 %. Muži byli spokojeni méně.

9 % bylo velmi nespokojeno a nespokojeno a 27 % spokojeno jen částečně. Pouze jedna

žena ohodnotila stav dětských hřišť známkou 5.

Graf 11. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť

v okolí bydliště podle pohlaví

2 1

2 0

Velmi spokojen

Spokojen

Průměrně spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Ženy

Muži

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 59

Tab. 14. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť podle věkových skupin

Absolutní četnost

Hodnocení Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 -60 61 a více

Velmi spokojen 3 20 5 2 0 1

Spokojen 8 43 17 9 4 4

Průměrně spokojen 2 19 13 6 6 1

Nespokojen 1 4 3 3 0 1

Velmi nespokojen 0 1 0 0 0 0

Celkem 14 87 38 20 10 7

Relativní četnost v %

Hodnocení Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Velmi spokojen 22 23 13 10 0 14

Spokojen 57 49 45 45 40 58

Průměrně spokojen 14 22 34 30 60 14

Nespokojen 7 5 8 15 0 14

Velmi nespokojen 0 1 0 0 0 0

Celkem 100 100 100 100 100 100

Zdroj: vlastní

Z hlediska věkových skupin nejlépe ohodnotili stav dětských hřišť občané ve věku

do 20 let. 79 % bylo velmi spokojených nebo spokojených. Za nimi následují věkové

skupiny 21 – 30 a 61 a více, které dosáhly totožného počtu 72 %. Nejvíce nespokojeni byli

se stavem dětských hřišť respondenti ve věku 41 – 50 let, a to 15 %. U občanů od 51 – 60

let je 60 % se stavem dětských hřišť spokojeno jen částečně.

Graf 12. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských

hřiště podle věkových skupin

Do 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

61 a více

Velmi spokojen

Spokojen

Průměrně

spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 60

Tab. 15 Hodnocení spokojenosti se stavem

dětských hřišť v okolí bydliště podle žen

na mateřské dovolené

Hodnocení Absolutní

četnost

Relativní

četnost v %

Velmi spokojen 26 21

Spokojen 60 47

Průměrně spokojen 33 26

Nespokojen 6 5

Velmi nespokojen 1 1

Celkem 126 100

Zdroj: vlastní

Ženy na mateřské dovolené jsou se stavem dětských hřišť z 68 % velmi spokojeny nebo

spokojeny. 86 žen z celkového počtu 126 ohodnotilo stav hřišť známkou 1 nebo 2. 26 %

žen je průměrně spokojeno. Pouze 6, tzn. 6 % respondentek je velmi nespokojených nebo

nespokojených se stavem hřišť.

Graf 13. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských

hřišť v okolí bydliště podle žen na mateřské dovolené

21%

47%

26%

5% 1%

Velmi spokojen

Spokojen

Průměrně spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 61

Tab. 16. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle bydliště

Lazce Neředín Nová ulice Nové Sady Povel

Hodnocení Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Velmi spokojen 6 21 8 19 13 36 2 5 3 9

Spokojen 10 36 24 57 14 39 17 46 19 58

Průměrně spokojen 7 25 10 24 8 22 11 30 9 27

Nespokojen 5 18 0 0 1 3 7 19 1 3

Velmi nespokojen 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3

Celkem 28 100 42 100 36 100 37 100 33 100

Zdroj: vlastní

Nevíce spokojeni se stavem dětských hřišť jsou obyvatelé žijící v místní části Neředín,

kde 21 % bylo velmi spokojených a 36 % spokojených. Na Nové ulici je 36 % respondentů

velmi spokojených a 39 % spokojených. Následují lokality Povel s 67 % a Lazce s 57 %

spokojenými obyvateli. Naopak zlepšení by uvítali respondenti, kteří bydlí na Nových

Sadech. 30 % z nich bylo jen částečně spokojeno a 19 % nespokojeno.

Graf 14. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských

hřišť v okolí bydliště podle bydliště

Lazce

Neředín

Nová ulice

Nové Sady

Povel

Velmi spokojen

Spokojen

Průměrně spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 62

13.3 Analýza výskytu vandalismu na mobiliáři a herních prvcích

Ve třetí zjišťovací otázce jsem se občanů ptala, zda si všimli vandalismu na mobiliáři

(lavečky, odpadkové koše, oplocení) a na herních prvcích dětských hřišť v blízkosti jejich

bydliště. V případě výskytu zvýšeného vandalismu v některé z lokalit by se učinily proti

vandalům patřičná opatření. To znamená například častější obchůzky městské policie,

případně nainstalování bezpečnostních kamer.

Tab. 17. Celkový výskyt vandalismu na mobiliáři

a herních prvcích

Absolutní četnost Relativní četnost

Ano 57 32

Ne 119 68

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Vandalismu na mobiliáři a herních prvcích v okolí bydliště si všimlo 57 ze 176

respondentů, tzn. 32 %. Naopak 119 občanů (68 %) nemá pocit nebo alespoň

nezpozorovali, že by vandalové poškozovali prvky na dětských hřištích v blízkosti jejich

bydliště.

Graf 15. Celkový výskyt vandalismu

na mobiliáři a herních prvcích

119

100

120

140

Ano Ne

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 63

Tab. 18. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních

prvcích podle pohlaví

Ženy Muži

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Ano 49 32 8 33

Ne 103 68 16 67

Celkem 152 100 24 100

Zdroj: vlastní

Při hodnocení problematiky vandalismu podle pohlaví si ničení prvků na dětských hřištích

všímali stejně muži i ženy. Na tuto otázku žen kladně odpovědělo 32 % a mužů 33 %.

103 žen, tzn. 68 % a 16 mužů, tzn. 67 % reagovalo záporně, to znamená, že destruktivní

činnost vandalů nepozorovali.

Graf 16. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních

prvcích podle pohlaví

103

100

120

Ženy Muži

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 64

Tab. 19. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle

věkových skupin

Absolutní četnost

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 5 24 12 9 8 0

Ne 9 63 26 11 2 7

Celkem 14 87 38 20 10 7

Relativní četnost v %

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 36 28 32 45 80 0

Ne 64 72 68 55 20 100

Celkem 100 100 100 100 100 100

Zdroj: vlastní

Z tabulky vyplývá, že poškození herních prvků a mobiliáře nejčastěji pozorovali občané

ve věku 51 – 60, a to 80 %. Za nimi následuje věková skupina 41 – 50 let s 45 %.

Naopak nejméně si poničeného mobiliáře všímali občané důchodového věku nad 61 let.

Na tuto otázku záporně odpovědělo 100 % dotazovaných. Ani respondenti ve věku

od 21 – 30 let nevypozorovali zvýšený vandalismus na dětských hřištích. Odpovědí „ne“

reagovalo na tuto otázku 63 z 87 občanů, tzn. 72 %. Za nimi následuje věková skupina

31 – 40 s 68 %.

Graf 17. Výskyt vandalismu na mobiliáři

a herních prvcích podle věkových skupin

Do 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

61 a více

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 65

Tab. 20 Výskyt vandalismu

na mobiliáři a herních prvcích

podle žen na mateřské dovolené

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Ano 37 29

Ne 89 71

Celkem 126 100

Zdroj: vlastní

Ženy na mateřské dovolené odpovídali na tuto otázku ze 71 % pozitivně, tedy že 89 žen

ze 126 nepociťuje zvýšený výskyt vandalismu na dětských hřištích v okolí jejich bydliště.

Jen 37, tzn. 29 % žen z celkového počtu 126 odpovědělo kladně. To znamená, že se

naopak s vandalismem na dětských hřištích v blízkosti svých bydlišť setkaly.

Graf 18. Výskyt vandalismu na mobiliáři

a herních prvcích podle žen na mateřské dovolené

Zdroj: vlastní

100

Ano Ne

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 66

Tab. 21. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle místa bydliště

Lazce Neředín Nová ulice Nové Sady Povel

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Ano 10 36 14 33 12 33 7 19 14 42

Ne 18 64 28 67 24 67 30 81 19 58

Celkem 28 100 42 100 36 100 37 100 33 100

Zdroj: vlastní

Z odpovědí respondentů vyplývá, že se mobiliář a herní prvky stávají nejčastěji cílem

vandalů v místní části Povel, kde 42 % dotazovaných odpovědělo kladně na problém

týkající se poškozování dětských hřišť. Lazce s 36 % jsou druhou lokalitou, která se podle

odpovědí respondentů potýká s vandalismem. Nejméně se pak setkávají s vandalismem

obyvatelé Nových Sadů, kde na tento dotaz pozitivně reagovalo 81 % osob. Za nimi

následuje Neředín a Nová ulice se shodným počtem 67 %.

Graf 19. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních

prvcích podle bydliště

Lazce

Neředín

Nová ulice

Nové Sady

Povel

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 67

13.4 Analýza vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky

Čtvrtá a poslední otázka byla rozdělena do dvou částí. V první z nich měli respondenti

odpovědět na dotaz, zda si myslí, že by bylo vhodné doplnit dětské hřiště v blízkosti

bydliště o další herní prvky nebo případně o lavičky či odpadkové koše.

V případě, že na tento dotaz odpověděli kladně, následovala polozavřená otázka, kde měli

na výběr z několika herních prvků, případně mohli doplnit i vlastní nápad. Počet herních

prvků, které si mohli respondenti zvolit, nebyl pevně daný. Občané měli možnost vybrat

si libovolný počet herních prvků.

Tab. 22. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další

herní prvky

Absolutní četnost Relativní četnost

Ano 107 61

Ne 69 39

Celkem 176 100

Zdroj: vlastní

Z celkového počtu 176 respondentů si 61 % myslí, že by bylo vhodné doplnit dětská hřiště

o další herní prvky. 69, tzn. 39 % občanů se domnívá, že množství herních prvků

je dostačující a není potřeba jej více rozšiřovat.

Graf 20. Celkové hodnocení vhodnosti

doplnění dětských hřišť o další herní prvky

100

120

Ano Ne

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 68

Tab. 23. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění

dětských hřišť konkrétními herními prvky

Herní prvek Absolutní četnost Relativní četnost

Herní sestava 24 11,3

Houpačka 41 19,2

Lavečky 3 1,4

Kolotoč 16 7,5

Odpadkový koš 1 0,5

Pískoviště 19 8,9

Prolézačky 50 23,5

Pružinové houpadlo 26 12,2

Skluzavka 33 15,5

Celkem 213 100

Zdroj: vlastní

Podle této tabulky občané na hřištích nejvíce postrádají herní prolézačky. Z celkového

počtu 213 herních prvků by si 50, tzn. 23,5 % občanů velmi přálo doplnit hřiště právě

o tento prvek. Za ním následuje s 19,2 % houpačka, 15,5 % skluzavka, 12,2 % pružinové

houpadlo, 11,3 % herní sestava, 8,9 % pískoviště a 7,5 % kolotoč. Tři respondenti by chtěli

na dětské hřiště přidat lavičku a jednomu respondentovi chybí u hrací plochy odpadkový

koš.

Graf 21. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění

dětských hřišť konkrétními herními prvky

Zdroj: vlastní

11,3%

19,2%

23,5%

8,9%

12,2%

15,5%

0,5% 7,5%

1,4%

Herní sestava Houpačka Prolézačky

Lavečky Kolotoč Odpadkový koš

Pískoviště Pružinové houpadlo Skluzavka

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 69

Tab. 24 Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť

o další herní prvky podle pohlaví

Ženy Muži

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Ano 94 62 14 58

Ne 58 38 10 42

Celkem 152 100 24 100

Zdroj: vlastní

Z hlediska pohlaví jsou to ženy, které by si přály přidat jeden nebo více prvků na hřiště

v blízkosti jejich bydliště. 94 ze 152 žen, tzn. 62 % odpovědělo na tuto otázku kladně.

I muži by ale uvítali zvýšení počtu herních prvků dětských hřišť. Kladně jich na tento dotaz

reagovalo 58 %.

Graf 22. Hodnocení vhodnosti doplnění

dětských hřišť o další herní prvky

100

Ano Ne

Ženy

Muži

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 70

Tab. 25. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními

herním prky podle pohlaví

Ženy Muži

Herní prvek/mobiliář Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Herní sestava 22 12 2 6

Houpačka 34 19 7 21

Lavičky 3 2 0 0

Kolotoč 15 8 1 3

Odpadkový koš 1 1 0 0

Pískoviště 15 8 4 11

Prolézačky 43 24 7 21

Pružinové houpadlo 20 11 6 17

Skluzavka 26 15 7 21

Celkem 179 100 34 100

Zdroj: vlastní

Z pohledu žen to jsou prolézačky, které na hřištích chybí nejvíce. Za nimi následuje

houpačka s 19 % a skluzavka s 15 %. Dále by ženy doplnily dětská hřiště o herní sestavy

(12 %) a pružinová houpadla (11 %). Muži postrádají na hřištích houpačky, prolézačky

a skluzavky. Všechny tyto prvky mají shodně po 21 %.

Graf 23. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními

herními prvky podle pohlaví

Herní sestava

Houpačka

Prolézačky

Lavičky

Kolotoč

Odpadkový koš

Pískoviště

Pružinové houpadlo

Skluzavka

Ženy

Muži

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 71

Tab. 26. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní

prvky podle věkových skupin

Absolutní četnost

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 6 53 27 9 7 4

Ne 8 34 11 11 3 3

Celkem 14 87 38 20 10 7

Relativní četnost v %

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Ano 43 61 71 45 70 57

Ne 57 39 29 55 30 43

Celkem 100 100 100 100 100 100

Zdroj: vlastní

Zvýšení počtu herních prvků by nejvíce uvítala věková skupina 31 – 40 let.

Z 38 respondentů bylo 27 kladných reakcí, tzn. 71 %. 70 % občanů ve věku od 51 do 60 let

se domnívá, že počet herních prvků na hřištích v okolí jejich bydliště není dostatečný.

Doplnění hřišť o herní prvky by dále přivítali občané ve věku od 21 – 30 (61 %). Naopak

věkové skupině do 20 let připadá množství herních prvků na hřištích uspokojivý.

Graf 24. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských

hřišť o další herní prvky podle věkových skupin

Do 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

61 a více

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 72

Tab. 27. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními

prvky podle věkových skupin

Absolutní četnost

Herní prvek/mobiliář

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Herní sestava 1 15 3 3 0 2

Houpačka 3 17 12 2 6 1

Lavičky 0 3 0 0 0 0

Kolotoč 2 7 4 1 2 0

Odpadkový koš 0 1 0 0 0 0

Pískoviště 2 10 4 0 2 1

Prolézačky 3 26 9 6 2 4

Pružinové houpadlo 2 13 3 1 2 5

Skluzavka 1 19 9 0 2 2

Celkem 14 111 44 13 16 15

Relativní četnost v %

Herní prvek/mobiliář

Do 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více

Herní sestava 7 14 7 23 0 13

Houpačka 22 15 27 15 40 7

Lavičky 0 3 0 0 0 0

Kolotoč 14 6 9 8 12 0

Odpadkový koš 0 1 0 0 0 0

Pískoviště 14 9 9 0 12 7

Prolézačky 22 23 21 46 12 27

Pružinové houpadlo 14 12 7 8 12 33

Skluzavka 7 17 20 0 12 13

Celkem 100 100 100 100 100 100

Zdroj: vlastní

Na tuto otázku bylo u občanů do 20 let nejčastější odpovědí doplnění hřiště o houpačky

(22 %) a prolézačky (22 %). Věková skupina 21 – 30 nejvíce volila herní prvek prolézačky

(26 %) a skluzavky (17 %). Respondenti ve věku od 31 – 40 let na hřištích postrádají

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 73

Herní sestava

Houpačka

Lanové průlezky

Lavičky

Kolotoč

Odpadkový koš

Pískoviště

Pružinové houpadlo

Skluzavka

Do 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

51 - 60

61 a více

houpačky (27 %) a dále prolézačky (21 %). U občanů ve věku 41 – 50 byly opět

nejchtěnější prolézačky (46 %). Věková skupina 51 – 60 let nejčastěji jako chybějící prvek

označila houpačku (40 %) a s 12 % poté následovala skluzavka, kolotoč, pískoviště,

pružinové houpadlo a prolézačky.

Graf 25. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními

prvky podle věkových skupin

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 74

Tab. 28 Hodnocení vhodnosti doplnění dětských

hřišť o další herní prvky podle žen na mateřské

dovolené

Absolutní četnost Relativní četnost

v %

Ano 77 61

Ne 49 39

Celkem 126 100

Zdroj: vlastní

Z tabulky vyplývá, že 77 ze 126, tzn. 61 % žen na mateřské dovolené by zvýšení počtu

herních prvků v okolí bydliště uvítalo. Jen 49, tzn. 39 % žen se domnívá, že je současné

množství herních prvků dostatečné.

Graf. 26. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských

hřišť o další herní prvky podle žen na mateřské

dovolené

Ano Ne

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 75

Tab. 29. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť

konkrétními herním prvky podle žen na mateřské dovolené

Herní prvek/Mobiliář Absolutní četnost Relativní četnost v %

Herní sestava 16 11

Houpačka 26 18

Lavičky 3 2

Kolotoč 13 9

Odpadkový koš 1 1

Pískoviště 13 9

Prolézačky 32 22

Pružinové houpadlo 16 11

Skluzavka 25 17

Celkem 145 100

Zdroj: vlastní

Ženy na mateřské dovolené by nejčastěji doplnily herní hřiště o prolézačky (22 %) a dále

pak o houpačky (18 %), skluzavky (17 %), pružinová houpadla (11 %) a herní sestavy

(11 %). Z mobiliáře by 3 ženy přidaly k hracím plochám lavičky a 1 žena odpadkový koš.

Graf 27. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských

hřišť konkrétními herními prvky podle žen

na mateřské dovolené

Zdroj: vlastní

11%

18%

1% 9% 2% 22%

11%

17%

Herní sestava Houpačka Prolézačky

Lavičky Kolotoč Odpadkový koš

Pískoviště Pružinové houpadlo Skluzavka

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 76

Tab. 30. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky

podle bydliště

Lazce Neředín Nová ulice Nové Sady Povel

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

v %

Ano 19 68 22 52 18 50 27 73 21 64

Ne 9 32 20 48 18 50 10 27 12 36

Celkem 28 100 42 100 36 100 37 100 33 100

Zdroj: vlastní

Z pohledu jednotlivých lokalit města Olomouce by nejvíce uvítali doplnění dětských prvků

na dětských hřištích na Nových Sadech, zde kladně na tuto otázku reagovalo 73 %

dotazovaných. Druhou lokalitou jsou Lazce, kde je podle 19 z 28, tzn. 68 % obyvatel

nedostatek herních prvků. Následuje Povel s 64 %. Respondenti z místních částí Neředín

a Nová ulice hodnotí dostatečnost herních prvků na dětských hřištích jako uspokojivou.

Graf 28. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských

hřišť o další herní prvky podle bydliště

Lazce Neředín Nová

ulice

Nové

Sady

Povel

Ano

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 77

Tab. 31. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky podle

bydliště

Lazce Neředín Nová ulice Nové Sady Povel

Herní prvky/

Mobiliář Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost v

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

Absolutní

četnost

Relativní

četnost

Herní sestava 3 8 7 15 2 5 6 12 6 18

Houpačka 10 27 5 10 11 25 15 29 1 3

Lavičky 0 0 2 4 1 2 0 0 0 0

Kolotoč 0 0 8 17 2 5 0 0 6 18

Odpadkový koš 0 0 1 2 0 0 0 0 0 0

Pískoviště 9 24 1 2 2 5 7 13 0 0

Prolézačky 7 19 10 21 11 25 9 17 13 39

Pružinové

houpadlo 1 3 8 16 6 14 6 12 5 16

Skluzavka 7 19 6 13 8 19 9 17 2 6

Celkem 37 100 48 100 43 100 52 100 33 100

Zdroj: vlastní

V místní části Lazce by obyvatelé nejvíce uvítali doplnění hřišť houpačkami, za nimi

následují pískoviště, prolézačky a skluzavky. V Neředíně byly nejčastěji zmiňovány

prolézačky s 21 %, dále kolotoč (17 %), pružinové houpadlo (16 %) a herní sestava (15 %).

Obyvatelé na Nové ulici by do hřišť v blízkosti svého bydliště přidali houpačky,

prolézačky, skluzavky a pružinová houpadla. Dětská hřiště na Nových Sadech by podle

respondentů bylo vhodné doplnit o houpačky, skluzavky, prolézačky a pískoviště. Občané

žijící v místní části Povel velmi často jako chybějící herní prvek zmiňovaly prolézačky.

Za nimi pak dále herní sestavy, kolotoče a pružinová houpadla.

Graf 29. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť

konkrétními herními prvky podle bydliště

Herní sestava

Houpačka

Lavičky

Kolotoč

Odpadkový koš

Pískoviště

Prolézačky

Pružinové houp adlo

Skluzavka

Lazce

Neředín

Nová ulice

Nové Sady

Povel

Zdroj: vlastní

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 78

13.5 Celkové vyhodnocení výsledků šetření

Analýzu potřebnosti dětských hřišť jsem provedla prostřednictvím dotazníkového šetření.

Dotazník se skládal z celkem 8 otázek, z nichž 4 byly zformovány za účelem zjištění

potřebnosti dětských hřišť, ostatní sloužily ke specifikování respondentů. Dohromady jsem

získala 176 dotazníků.

U první otázky jsem se občanů ptala, zda jsou spokojeni s množstvím dětských hřišť

v okolí bydliště. Na tento dotaz jsem dostala celkem 118 kladných odpovědí, tzn. 67 %.

Záporných odpovědí bylo tedy 58, tzn. 33 %. Většině občanů tedy přijde počet dětských

hřišť v blízkosti bydliště dostatečný.

Druhá otázka zjišťovala spokojenost občanů se stavem dětských hřišť v okolí bydliště.

Tzn. hodnocení nejen herních prvků na dětském hřišti, ale i jeho mobiliáře a pořádku

v okolí hřiště. Z výsledku šetření vyplývá, že 116, tzn. 65 % občanů je velmi spokojených

nebo spokojených. 45 respondentů je částečně spokojeno. Velmi nespokojeno nebo

nespokojeno je 15, tzn. 9 % respondentů. Celková průměrná známka odpovědí je 2,25, což

znamená, že občané jsou se stavem dětských hřišť v blízkosti bydliště spokojeni.

Třetí otázka byla zaměřena na zhodnocení problematiky vandalismu na mobiliáři a herních

prvcích v okolí bydliště. Důvodem bylo zjištění problémových lokalit, na základě kterého

by se učinila bezpečnostní opatření. Na otázku kladně reagovalo 57 respondentů, tzn. 32 %

občanů. Zbylých 119 respondentů, tzn. 68 % dotazovaných naopak poškozování herních

prvků na dětských hřištích vandaly nepozorovalo.

Čtvrtá otázka se skládala ze dvou částí. V první části občané odpovídali na otázku, zda si

myslí, že by bylo vhodné doplnit dětské hřiště o další herní prvky či případně o mobiliář.

V případě, že na tento dotaz odpověděli kladně, následovala polozavřená otázka, kde měli

na výběr z několika herních prvků. 107 respondentů, tzn. 61 % odpovědělo na první část

otázky kladně, 69 respondentů, tzn. 39 % záporně. Z celkového počtu 213 herních prvků

respondenti nejčastěji vybírali prolézačky (23,5 %), houpačky (19,2 %), skluzavky

(15,5 %), pružinová houpadla (12,2 %) a herní sestavy (11,3 %).

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 79

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení problematiky dětských hřišť, jejich vyhovujícího

počtu a vybavenosti pro veřejnost a dále zhodnocení nákladnosti na pořízení herních prvků,

jejich údržbu a opravu v rámci rozpočtu města Olomouce.

Analýzu potřebnosti dětských hřišť jsem provedla prostřednictvím dotazníkového šetření,

které navazovalo na demografický průzkum prováděný v letech 2004 – 2005.

Prostřednictvím odboru koncepce a rozvoje a odboru životního prostředí, oddělení péče

o zeleň bylo vytipováno 12 lokalit vhodných pro umístění herních prvků a rozšíření herních

ploch. Záměrem mého dotazníkového šetření bylo oslovit obyvatele městských částí

s rozsáhlou sídlištní a bytovou zástavbou, ve kterých již byla započata nebo proběhla

obnova dětských hřišť a pískovišť.

Z výsledků dotazníkového šetření vyhodnocovaného podle městských částí, které bylo

pro účely mojí bakalářské práce nevýznamnější, vyplývá, že nejspokojenější se stavem

dětských hřišť jsou obyvatelé Neředína a Nové ulice, naopak zlepšení stavu dětských hřišť

by uvítali respondenti žijící v místní části Povel a Lazce. Výskyt zvýšeného vandalismu

pozorují občané z lokality Povel. Na Nových Sadech, Nové ulici a v Neředíně se podle

odpovědní respondentů zvýšený vandalismus herních prvků nevyskytuje. Zvýšení počtu

herních prvků by přivítali obyvatelé Nových Sadů a Lazců. Naopak se stávajícím počtem

herních prvků jsou spokojeni respondenti z místních částí Neředín a Nová ulice. Co se týče

doplnění hřišť o konkrétní herní prvky, obyvatelé Nových Sadů nejčastěji vybírali

houpačky, prolézačky a pružinová houpadla. Respondenti žijící v místní části Lazce

postrádají na dětských hřištích houpačky, pískoviště, prolézačky a skluzavky. Obyvatelům

Nové ulice nejvíce chybí Prolézačky, houpačky a skluzavky. Občané Neředína by uvítali

doplnění dětských hřišť o prolézačky, kolotoče, herní sestavy a pružinová houpadla.

Dotazovaní bydlící na Povlu nejčastěji zmiňovali prolézačky, herní sestavy, kolotoče a

pružinová houpadla.

Výstup z dotazníkového šetření prokázal, že v modelové části města, která sestávala

z lokalit Nová ulice, Nové Sady a Povel došlo ke shodě s vybranými 12 lokalitami

pro obnovu dětských hřišť, které byly Radou města Olomouce navrženy k rekonstrukci.

Mnou provedený průzkum také zhodnotil potřebnost rekonstrukce případně doplnění

dětských hřišť v lokalitách Lazce a Neředín, které budou podkladem pro zařazení

do obnovy z rozpočtu města Olomouce v následujících letech.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 80

RESÜMEE

Mein fachliches Praktikum vorlief auf dem Magistrat der Stadt Olomouc. Ich war auf der

Sektion der Pflege von Grünflächen der Umweltabteilung. Hier bietet man mir das Thema:

„Die Problematik von Kinderspielplätzen in der Stadt Olomouc“.

Ich habe mit Organisationsstruktur den Magistrat und mit Tätigkeiten der Umweltabteilung

und der Sektion der Pflege von Grünflächen, die staatliche Verwaltung und auch

Selbstverwaltung eintreten, kennen gelernt.

Das Hauptziel der Arbeit ist die Auswertung der Problematik von Kinderspielplätzen, ihre

Zahl und Ausstattung für die Öffentlichkeit und die Kostspieligkeit für Anschaffung

Spielelemente, ihre Instandhaltung und Reparatur im Rahmen von Haushalt der Stadt

Olomouc.

Durch die Umweltabteilung und die Abteilung von Konzeption und Entwicklung waren 12

Lokalitäten geeignet für Platzierung Spielelemente und Erweiterung Spielplätze. Meine

Aufgabe war Ausarbeite der Analyse der Brauchbarkeit von Kinderspielplätzen, die die

Brauchbarkeit der Erweiterung und der Renovierung Spielplätzen in Neubausiedlungen

bewerten soll. Meine Analyse machte ich durch Fragenbogen, die auf

Informationskampagne und demografische Untersuchung, die in Jahre 2004 – 2005

durchgeführt wurde, anschließen.

Die eigene Untersuchung sollte nicht nur Lokalitäten aufdecken, in welche nach den

Meinungen Bewohner eigenen staatlichen Teilen nicht zu vielen Kinderspielplätzen sind.

Wichtig war auch die Vergleichung der Analyse mit 12 vorgeschlagenen Lokalitäten.

In dem theoretischen Teil der Bakkalaureusarbeit beschränkte ich Begriffe wie staatliche

Verwaltung und Selbstverwaltung, Bezirk, Gemeinde und statutarische Stadt. Dann ist kurz

die statutarische Stadt Olomouc vorstellt.

In dem praktischen Teil beschreibe ich Kompetenzen und Befugnisse der

Umweltabteilung und der Abteilung von Konzeption und Entwicklung. Ich definierte ich

auch Begriffe, die Kinderspielplätzen und Kindersandkästen betrifft. Groß Teil den

praktischen Teil widmete ich den Fragenbogen. Die Untersuchung bewertet die

Brauchbarkeit Erweiterung und Renovierung von Spielplätzen in Neubausiedlungen auf

dem Gebiet der Stadt Olomouc.

Im Ende der Arbeit ist Auswertung der Analyse und Interpretation Ergebnisse.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 81

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografické publikace:

[1] PRŮCHA, Petr. Veřejná správa a samospráva. 1. vyd. Praha: Vysoká škola

aplikovaného práva, 2004. 241 s. ISBN 80-86775-03-8.

[2] POMAHAČ, Richard. Veřejná správa. Praha: C. H. Beck, 2002. 278 s. ISBN 08-

7179-748-0.

[3] DUBEN, Rostislav. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Vysoká škola

ekonomická, 2000. 325 s. ISBN 80-245-0049-3.

[4] PŘIBOVÁ, Marie a kolektiv. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada, 1996.

248 s. ISBN 80-7169-299-9.

[5] SVOBODA, Ivo, SCHELLE, Karel. Základy organizace veřejné správy. 1. vyd.

Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2006. 206 str. ISBN 80-239-8011-4.

[6] PRŮCHA, Petr. Správní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 360 s. ISBN

80-210-3350-9.

[7] MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada

Publishing, a. s., 2003. 368 str. ISBN 80-247-0650-4.

[8] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.

[9] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění.

[10] Vyhláška č. 135/2004 Sb., v platném znění.

[11] Norma ČSN EN 1176.

[12] Norma ČSN EN 1177.

[13] FLORA SERVIS, Lubomír Straka. Pokyny pro provoz, kontrolu a údržbu

dětských hřišť a zařízení dětských hřišť.

[14] Anketní kampaň „Pískoviště na našem sídlišti“.

[15] Důvodová zpráva pro Radu města Olomouce

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 82

Internetové zdroje:

[16] Magistrát města Olomouce [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW:

[17] Magistrát města Olomouce: Organizační struktura [online]. [cit. 2008-11-12].

Dostupný z WWW:

[18] Magistrát města Olomouce: Odbory magistrátu [online]. [cit. 2008-11-13].

Dostupný z WWW:

[19] Magistrát města Olomouce: Odbor životního prostředí [online]. [cit. 2008-11-13].

Dostupný z WWW:

[20] Magistrát města Olomouce: Odbor koncepce a rozvoje [online]. [cit. 2008-11-13].

Dostupný z WWW:

[21] Magistrát města Olomouce: Mapa dětských hřišť [online]. [cit. 2008-11-13].

Dostupný z WWW:

plochy_(cesky)>.

[22] Wikipedie: Dětské hřiště [online]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:

4%9B>.

[23] Wikipedie: Skluzavka [online]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:

[24] Wikipedie: Houpačka [online]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:

[25] Wikipedie: Pískoviště [online]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:

[26] Wikipedie: Hra [online]. [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW:

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 83

[27] Pampeliška [online]. [cit. 2008-12-2]. Dostupný z WWW:

[28] Český statistický úřad [online]. [cit. 2008-12-2]. Dostupný z WWW:

710107m40.jpg>.

[29] Dřevovýroba Miloš Procházka [online]. [cit. 2008-12-2]. Dostupný z WWW:

[30] Dětská hřiště [online]. [cit. 2008-12-2]. Dostupný z WWW:

[31] Wikipedie: Olomouc [online]. [cit. 2008-12-5]. Dostupný z WWW:

Osobní konzultace:

[32] Ing. Jitka Štěpánková, Odbor životního prostředí, Magistrát města Olomouce

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 84

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

apod. A podobně

a. s. Akciová společnost

ČOI Česká obchodní inspekce

ČR Česká republika

ČSN Česká technická norma

EU Evropská unie

g Gram

HIC Kritérium poranění hlavy

Ing. Inženýr/inženýrka

mm Milimetr

MmOl Magistrát města Olomouce

ml Mililitr

např. Například

Obr. Obrázek

odd. Oddělení

OKR Odbor koncepce a rozvoje

OŽP Odbor životního prostředí

RMO Rada města Olomouce

Sb. Sbírka

SmOl Statutární město Olomouc

Tab. Tabulka

tj. To je

VFO Výstaviště Flora Olomouc

viz. Lze vidět

ZMO Zastupitelstvo města Olomouce

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 85

% Procento

§ Paragraf

č. Číslo

´ Minuta

° Stupeň

/ Lomeno

x Krát

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 86

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1. Olomouc – Horní náměstí .....................................................................................15

Obr. 2. Geografická mapa Olomouckého kraje ................................................................16

Obr. 3. Organizační struktura Magistrátu města Olomouce ..............................................20

Obr. 4. Pískoviště...............................................................................................................28

Obr. 5. Skluzavka...............................................................................................................29

Obr. 6. Vahadlová houpačka .............................................................................................29

Obr. 7. Mapa 12 schválených lokalit ................................................................................44

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 87

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Hygienické limity pro vybrané indikátory mikrobiologického a parazitologického

znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách........................................ 40

Tab. 2. Pořizovací náklady a náklady na běžnou roční údržbu na doposud zrealizovaná

a zrekonstruovaná dětská hřiště, dětské koutky a pískoviště od roku 2003 – 2008 v rámci

OŽP odd. péče o zeleň ......................................................................................................... 42

Tab. 3. Rozdělení respondentů podle věkových skupin ...................................................... 49

Tab. 4. Rozdělení respondentů podle pohlaví ..................................................................... 50

Tab. 5. Rozdělení respondentů podle bydliště .................................................................... 51

Tab. 6. Rozdělení respondentek podle mateřské dovolené ................................................. 52

Tab. 7. Celkové hodnocení dostatečnosti dětských hřišť .................................................... 53

Tab. 8. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle pohlaví .......................................... 54

Tab. 9. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle věkových skupin ........................... 55

Tab. 10. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle žen na mateřské dovolené ........... 56

Tab. 11. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle bydliště ........................................ 57

Tab. 12. Celkové hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště ........ 58

Tab. 13. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle pohlaví59

Tab. 14. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť podle věkových skupin .......... 60

Tab. 15. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle žen na

mateřské dovolené .............................................................................................................. 61

Tab. 16. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle bydliště62

Tab. 17. Celkový výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích ................................. 63

Tab. 18. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle pohlaví ...................... 64

Tab. 19. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle věkových skupin ........ 65

Tab. 20. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle žen na mateřské dovolené

............................................................................................................................................. 66

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 88

Tab. 21. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle místa bydliště ............. 67

Tab. 22. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky ......... 68

Tab. 23. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky

............................................................................................................................................. 69

Tab. 24. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle pohlaví 70

Tab. 25. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herním prky podle

pohlaví ................................................................................................................................ 71

Tab. 26. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle věkových

skupin .................................................................................................................................. 72

Tab. 27. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky podle

věkových skupin ................................................................................................................. 73

Tab. 28. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle žen na

mateřské dovolené .............................................................................................................. 75

Tab. 29. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herním prvky podle

žen na mateřské dovolené ................................................................................................... 76

Tab. 30. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle bydliště 77

Tab. 31. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky podle

bydliště ................................................................................................................................ 78

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 89

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1. Rozdělení respondentů podle věkových skupin ..................................................... 50

Graf 2. Rozdělení respondentů podle pohlaví ..................................................................... 50

Graf 3. Rozdělení respondentů podle bydliště .................................................................... 51

Graf 4. Rozdělení respondentek podle mateřské dovolené ................................................. 52

Graf 5. Celkové hodnocení dostatečnosti dětských hřišť .................................................... 53

Graf 6. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle pohlaví .......................................... 54

Graf 7. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle věkových skupin ........................... 55

Graf 8. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle žen na mateřské dovolené ............. 56

Graf 9. Hodnocení dostatečnosti dětských hřišť podle bydliště .......................................... 57

Graf 10. Celkové hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště ........ 58

Graf 11. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle pohlaví 59

Graf 12. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť podle věkových skupin ......... 60

Graf 13. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle žen na

mateřské dovolené .............................................................................................................. 61

Graf 14. Hodnocení spokojenosti se stavem dětských hřišť v okolí bydliště podle bydliště62

Graf 15. Celkový výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích ................................. 63

Graf 16. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle pohlaví ..................... 64

Graf 17. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle věkových skupin ........ 65

Graf 18. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle žen na mateřské dovolené

............................................................................................................................................. 66

Graf 19. Výskyt vandalismu na mobiliáři a herních prvcích podle místa bydliště ............. 67

Graf 20. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky ......... 68

Graf 21. Celkové hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky

............................................................................................................................................. 69

Graf 22. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle pohlaví 70

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 90

Graf 23. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herním prky podle

pohlaví ................................................................................................................................ 71

Graf. 24. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle věkových

skupin .................................................................................................................................. 72

Graf 25. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky podle

věkových skupin ................................................................................................................. 74

Graf 26. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle žen na

mateřské dovolené .............................................................................................................. 75

Graf 27. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herním prvky podle

žen na mateřské dovolené ................................................................................................... 76

Graf 28. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť o další herní prvky podle bydliště 77

Graf 29. Hodnocení vhodnosti doplnění dětských hřišť konkrétními herními prvky podle

bydliště ................................................................................................................................ 78

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 91

SEZNAM PŘÍLOH

P I Popis herního prvku

P II Pokyny pro zařízení

P III Prohlášení o shodě

P IV Dotazník

P V Mapa 26 městských částí

PŘÍLOHA P I: POPIS HERNÍHO PRVKU

PŘÍLOHA P II: POKYNY PRO ZAŘÍZENÍ

PŘÍLOHA P III: PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

PŘÍLOHA P IV: DOTAZNÍK

ŘÍLOHA P V: MAPA 26 MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Menu

Kontakt

Problematika dětských hřišť v Olomouci

Štítky